Když se finanční trhy hroutí, ekonomický tisk vzkvétá. Prodej Financial Times na stáncích stoupl v září ve Spojených státech o třicet procent, v Evropě a v Asii o dvacet.
„Nedokázali jsme tisknout dost novin, takže prodejcům docházely," řekl blogu MediaFile ředitel Financial Times John Ridding.
Podobně povzbudivé výsledky má i další tradiční (nejen) ekonomické médium, týdeník Economist: zatímco většině časopisů se ztrácejí příjmy z inzerce před očima, Economist si meziročně polepšil o šest procent. Navíc nedávno získal hlavní cenu časopisu Ad Age pro vůbec nejlepší magazín a nejúčinnější nosič reklamy. „Nabízíme příběh růstu a úspěchu," říká výkonný ředitel Economistu Paul Rossi. „Inzerenti u nás mají pocit jistoty."
Počet registrovaných uživatelů na webu Financial Times FT.com stoupnul za rok ze 30 tisíc na 750 tisíc. Z velké části za to může změna pravidel, kdy web přešel od modelu „vše za peníze" ke vstřícnějšímu „pět článků měsíčně zadarmo pro každého a třicet pro registrované uživatele".
Přesto je podle Riddinga na křivce znázorňující počet registrací jasně patrná prohlubující se krize - čím větší panika na finančních trzích, tím větší hlad po seriózních infomacích.
V týdnu mezi 22. a 29. zářím byl počet zobrazených stránek vyšší o 300 procent a počet unikátních návštěvníků o 250 procent ve srovnání s loňskem.
Strmý růst zájmu v době dramatických událostí často následuje podobně prudký pád. Podle Riddinga vedou k udržení čtenářského zájmu tři cesty:
- nabízet čtenářům na internetu co nejvíc videoobsahu
- nabízet obsah novin publiku všemi možnými cestami, například na elektronických čtečkách typu Amazon Kindle nebo přes RSS kanály
- on-line verze je stejně důležitá jako ta tištěná; Financial Times už snížily svou závislost na příjmech z tištěné inzerce na 42 procent
Podle Riddinga je zcela mylná představa, že zpřístupnění obsahu novin a časopisů na internetu poškodí prodej tištěné verze. „Není to jen chyba, je to právě naopak: ukazuje se, jak je to pro noviny účinný marketingový nástroj."
