Analýza
Radniční periodika: nejlepší mají v Brně, nejhorší v Litvínově

Z hlediska informační hodnoty pro obyvatele jsou na tom nejlépe radniční periodika v Brně a Liberci, naopak nejhůře si vedou v Litvínově, Břeclavi či Karviné. Vyplývá to z analýzy neziskové organizace Oživení, která letos hodnotila radniční listy v České republice, v Polsku a na Slovensku. Česká republika si ve srovnání tří zemí vede nejlépe, kvalita obsahu periodik nicméně i tak klesá a nepomohla ani novela tiskového zákona. Novinářům to dnes na prezentaci výsledků analýzy řekli její autoři.

Spolek Oživení první podobnou analýzu vypracoval v roce 2006 a další v roce 2014, tedy stejně jako letos před komunálními volbami. Letošní analýza pracovala se 65 periodiky z největších českých samospráv. Hodnotilo se pět čísel do září letošního roku.

Výzkumníci informační hodnotu obsahu hodnotili na základě pozitivních a negativních ukazatelů. Mezi pozitivní patří podíl celkové plochy, na které se referuje o činnosti politiků a radnice, prostor pro názory alternativní ke stávajícímu vedení obce nebo informace o budoucích rozhodnutích s možností občanů je ovlivnit. Za negativní se berou anonymní články, dehonestace názorových oponentů a nadstandardně vysoký počet zmínek o vládnoucích politicích a jejich fotografií.

Výsledkem zhodnocení je index autory pojmenovaný BENEFIT se střední hodnotou 50 procent. Periodika, která mají index nad tuto hodnotu, jsou z hlediska analýzy brána jako informačně hodnotné. Jejich četba podle autorů indexu může lidem přinést relevantní informace o činnosti radnic. Index pod 50 procent naopak znamená, že se na obsah novin či časopisu čtenář nemůže spolehnout jako na relevantní zdroj.

Celkové výsledky podle předsedy Oživení Marka Kameníka ukázaly, že 55 procent hodnocených periodik přispívá k větší informovanosti občanů. Celkově však radniční listy podle Kameníka jako objektivní zdroj informací spíše sloužit nemohou, o čemž vypovídá i fakt, že průměrný index hodnocených periodik není kladný. "Výsledky jasně ukazují, že radniční noviny většinou stále neplní svoji funkci a rozhodně nemohou sloužit občanům před volbami jako objektivní zdroj informací," uvedl. Ve srovnání s poslední studií z roku 2014 je navíc podle něj patrná sestupná tendence kvality obsahu.

Vliv radničních zpravodajů podle autorů analýzy postupně klesá spolu s rozvojem nových médií a dalších kanálů, kterými mohou radnice šířit informace. Pro určitý segment obyvatel, zejména starší lidi bez větší znalosti informačních technologií, jsou však stále důležité.

V roce 2013 vstoupila v platnost novela tiskového zákona, která dala zastupitelům možnost požadovat doplnění informací. Tento nástroj však podle Kameníka příliš nefunguje, protože málokterý zastupitel má chuť se kvůli doplnění svého pohledu obracet na soud.

Oživení má pro radnice tři doporučení, jak zlepšit svoje tiskoviny. Prvním je co nejdůslednější oddělení vydavatele od politické reprezentace a úřadu. Například v redakční radě by tak neměli zasedat politici a zaměstnanci radnice. Druhým doporučením je, aby kontrola tiskovin nespadala do kompetencí rady, ale zastupitelstva. A nakonec spolek větším městům radí, aby se pokusila redakci profesionalizovat a zaměstnat redaktory, kteří by pracovali s využitím běžných novinářských metod a zásad.