Osobností letošního roku se podle amerického časopisu Time stal protestující člověk. Časopis chtěl svou volbou ukázat na význam demonstrací, které proměnily globální politiku a uskutečnily se v arabském světě, v Evropě i ve Spojených státech.
Time připomíná upálení Tunisana Muhammada Buazízího, po němž v Tunisku na přelomu roku propukly nepokoje, které vyústily v pád dlouhodobého autoritářského režimu a následně se rozšířily do dalších zemí v severní Africe a na Blízkém východě.
"Na jaře se (protesty) přelily do Evropy," píše časopis. Jako příklad uvádí demonstrace v Řecku, kde se protestovalo proti vládě a úsporným opatřením, nebo ve Španělsku, kde tisíce mladých lidí vyšly do ulic kvůli vysoké nezaměstnanosti a kvůli frustraci z pocitu, že nemají šanci něčeho dosáhnout. V polovině září vypukly demonstrace i v USA pod heslem Okupujte Wall Street. Na konci roku se kvůli parlamentním volbám protestovalo také v Rusku.
Revoluční rok
Podle časopisu se vlny demonstrací čas od času objevují. Události letošního roku jsou však nesrovnatelné s protesty v roce 1989, kdy se hroutily režimy ve střední a východní Evropě, i s vlnou demonstrací v roce 1968.
"Bylo to něco, co jsme za svůj život neviděli. Pravděpodobně jsme nic podobného nezažili od roku 1848, kdy se pouliční protest v Paříži rozrostl do třídenní revoluce, která změnila monarchii v republikánskou demokracii. Pak za pár týdnů díky moderním technologiím - telegrafu, železnici a rotačnímu tisku - inspirovala nezastavitelnou kaskádu protestů a povstání v Mnichově, v Berlíně, ve Vídni, v Miláně, v Benátkách a v desítkách dalších míst v Evropě," napsal Time k letošním protestům.
Vedle vítězného protestujícího člověka časopis zvažoval ještě další nominované. Byli mezi nimi Kate Middletonová, která se v celosvětově sledované svatbě v dubnu provdala za prince Williama, nebo admirál William McRaven, jenž velel operaci, která skončila zabitím Usámy bin Ládina.
Redaktory časopisu zaujal také osud americké političky Gabrielle Giffordsové, kterou v lednu těžce zranil atentátník, nebo osobnost čínského umělce a kritika Pekingu Aj Wej-weje. Posledním z nominovaných byl Paul Ryan, americký politik, který je považován za jednoho z nejvlivnějších republikánů, pokud jde o ekonomickou politiku.
Tradice každoročního jmenování nejvýznamnější osobnosti v magazínu Time se datuje od roku 1927. Loni se na titulní stránce časopisu objevil zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg, rok před ním šéf americké centrální banky Ben Bernanke. V minulosti titul získali například americký prezident Barack Obama, současný ruský premiér Vladimir Putin, papež Jan Pavel II. nebo zpěvák U2 Bono Vox.
Být osobností roku se většinou považuje za čest. Magazín sám ale titul nepovažuje za čestné ocenění, ale za uznání síly jednotlivce utvářet svět. V minulosti se tak osobnostmi roku stali například i diktátoři Adolf Hitler a Josif Stalin.
