19. říjen 1910: Byl odsouzen na doživotí, na smrt v kriminále ale nevydržel čekat. Italský anarchista Luigi Lucheni, jenž v roce 1898 zavraždil pilníkem rakouskou císařovnu Sissi, se přesně před sto lety oběsil v ženevské věznici.
Informace o atentátníkově sebevraždě se stala zprávou dne v celé střední Evropě. V Praze měla třeba tuto podobu: "Lucheni se oběsil. Ze Ženevy se oznamuje, že vrah císařovny byl stižen záchvatem zuřivosti. Byl proto uzavřen ve zvláštní cele, kdež ho slyšeli dozorci po celou noc zpívat. Teprve ráno zpěv utichl. Dozorci, kteří otevřeli celu, aby Lucheniho předvedli, nalezli jeho mrtvolu. Lucheni se oběsil na okenním rámu v kličce, kterou si upravil ze svého pásu."
Kdo byl Luigi Lucheni?
Italský anarchista, který ve svých pětadvaceti letech zavraždil v Ženevě rakouskou císařovnu Alžbětu Bavorskou. Tedy manželku císaře Františka Josefa I., které se po celé monarchii přezdívalo Sissi. Úkladný mord oblíbené císařovny se odehrál 10. září 1898 a vražda následně rozplakala ženy a dívky v celé rakouské říši.
"Poslouchej, netvore, chtěly bychom tě položit na stůl a s potěšením hledět na to, jak Ti uřezávají ruce a nohy," napsaly třeba vrahovi do vězení vídeňské paní a dívky hned v roce 1898.
Chci zabít někoho důležitého!
Vražda se odehrála u Ženevského jezera. Šedesátiletá císařovna Alžběta chtěla právě nastoupit na parník, v jedné ruce slunečník, ve druhé vějíř. Náhle k ní přiběhl muž s tmavými vlasy a knírem. Zastavila, aby mu uhnula, ovšem mladík máchl rukou a císařovna upadla na zem.
Alžběta ihned vstala a prohlásila, že nemá žádný problém. Pak pokračovala v chůzi a nastoupila na parník. Jen si prý zanadávala, jací to šílenci běhají kolem. Anebo zloději, císařovna totiž pojala podezření, že mladík toužil ukrást její hodinky. Teprve po několika minutách si postěžovala, že cítí bolest na hrudi. Náhle omdlela a už se neprobrala. Ten "blázen" či "zlodějíček" na břehu byl totiž vrahem. Anarchista Luigi Lucheni právě spáchal dlouho promyšlený čin.
"Chci zabít někoho důležitého, aby se o tom psalo v novinách," poznačil si Lucheni do deníku před vraždou. Nakonec se mu podařilo zabít opravdu slavnou ženu, bodl ji pilníkem přímo do srdce.
Měsíc po vraždě stanul Luigi Lucheni před soudem. Znova potvrdil, že necítí za svůj čin žádnou lítost a všechno by zopakoval. Porota ho odsoudila na doživotí. Už v únoru 1900 se pokusil o sebevraždu s pomocí otvíráku na konzervy. Neúspěšně. Druhý pokus z 19. října 1910 se mu ale podařil - oběsil se ve své cele.
Ladislav Fuks o atentátu
Atentát se stal vděčným literárním námětem. Takto ho zpracoval velký český spisovatel Ladislav Fuks v románu Vévodkyně a kuchařka:
"Durchlaucht," uklonil se plukovník vévodkyni, "Excelence," uklonil se veliteli vojenské posádky vídeňské, "erlauben Sie mir, eine sehr traurige Nachricht zu überbringen. Dovolte mi oznámit velmi smutnou zprávu. Heute nachmittags gegen halb eins wurde in Genf Ihre Majestät die Kaiserin Elisabeth umgebracht... Dnes odpoledne kolem půl jedné... bylo v Ženevě zavražděno Její Veličenstvo císařovna Alžběta."
Vévodkyně a generál na okamžik strnuli.
Poodstoupili ještě dál do chodby a plukovník Kraus sdělil podrobnosti. Dvůr se dozvěděl o ženevském neštěstí snad v pět hodin odpoledne. Císaři jej tlumočil v naléhavé audienci v půl páté generál Paar... "V městě se dosud žádná zpráva nevydala, ale že se něco děje, se možná už tuší, něco je ve vzduchu. Etwas liegt in der Luft. Ale zatím se tu zřejmě ještě neví, kdo to spáchal, nýbrž jen to, že to bylo na lodi na břehu Ženevského jezera... " Státní smutek bude vyhlášen až zítra ráno.
