Západní mediální společnosti mají zas o kousek blíž k vítězství nad omezeními čínských úřadů. Světová obchodní organizace minulý týden zveřejnila nařízení, které Čínu zavazuje, aby oslabila kontroly znemožňující prodávat zahraniční filmy, hudbu, knihy či videohry za odpovídající ceny.
Čína i Spojené státy, na jejichž popud bylo nařízení zformulováno, se mohou proti nařízení odvolat. Zprávu přinesl deník the Wall Street Journal.
Nejdůležitější bod nařízení o 460 stranách se vztahuje k problematické distribuci. Peking nově nesmí nutit zahraniční vlastníky mediálních produktů k tomu, aby jednali pouze s vládou kontrolovanými distribučními společnostmi, které si účtují vysoké marže. Panel složený ze tří soudců v některých bodech rozhodl i ve prospěch Číny. Země může nadále do určité míry cenzurovat importované filmy a zvýhodňovat dva státní podniky, které vlastní čínské kinosály.
„Spojené státy zvítězily v některých z klíčových zákonných požadavků," řekl Simon Lester, zakladatel konzultantské společnosti WorldTradeLaw.net LLC se sídlem ve Washingtonu. „Nyní je třeba počkat, jak zareaguje Čína a zda mohou tato vítězství zlepšit prodej amerických výrobků."
Čínský ministr obchodu ve čtvrtek uvedl, že nařízení vážně zhodnotí a nevyloučil možnost, že se jeho země odvolá. Podle deníku Wall Street Journal, je však nepravděpodobné, že by země, která je do takové úrovně zapojena v činnosti Světové obchodní organizace, nařízení ignorovala. V případě, že by však přišla s kompromisním řešením, které by nevyhovovalo americké straně, je Washington připraven regulovat import čínských výrobků, jako jsou televize či kola, dodatečnými tarify.
Cenzura pracuje, piráti ji obcházejí
Čína, která je členskou zemí Světové obchodní organizace od roku 2001, teoreticky podléhá i pravidlu zakazujícímu diskriminaci importovaného zboží. V současné době má však čínská vláda monopol v distribuci široké škály mediálních obsahů, od filmů a knih po muziku či videohry.
Otevření trhu by podle ředitele hollywoodského studia Motion Picture Association Dana Glickmana mohlo pomoci nejen k získání lepší pozice na trhu ale i v boji s filmovým pirátstvím. Právě stavem stav autorských práv v Číně, zemi, která vede ve statistikách nelegálních kopií, je zahraniční průmysl znepokojen nejvíce. O zahraniční filmy je totiž v Číně podle všeho výrazný zájem, do čínských kin však není ročně vpuštěno víc jak dvacet zahraničních novinek. Přestože nové hollywoodské výtvory putují po zemi v podobě pirátských kopií, tvůrci je nemohou legálním způsobem zpeněžit.
Z nařízení Světové obchodní organizace se může radovat i západní hudební průmysl. Zelenou by totiž měly dostat i společnosti, jejichž prodávání nahrávek přes internet dosposud znemožňovala přísná čínská cenzura webového obsahu.
Foto: Reuters, ČTK
