21. srpen 1968
Místo turné do trezoru. Zmařená kariéra sourozenců Ulrychových

Velké hity sourozenců Petra (72) a Hany (66) Ulrychových se počítají minimálně na desítky a oba se skupinou Javory stále pilně objíždějí republiku a hrají o sto šest. Nechybělo však mnoho a bylo o nich hodně slyšet i v zahraničí. Proti však byli srpnoví okupanti...

Muzikálnost byla sourozencům Ulrychovým dána sudičkami a jejich slavné písně patří dodnes k tomu nejlepšímu, co československá moderní hudba kdy vyprodukovala. Není tedy divu, že si jich v šedesátých letech všimli i v zahraničí.

Skupiny okolo slavného bratra a sestry si všiml majitel zlatého dolu a rozhodl se, že se finanční podporou zasadí o to, aby se proslavili i v cizině. Nadšení muzikantů neznalo mezí, obzvlášť když dostali schválení strany k odletu a datum se blížilo každým okamžikem.

Osud jim však nepřál a namísto odletu na turné v Německu a Izraeli onoho dlouho očekávaného dne přijely tanky Sovětského svazu a spřátelených armád Varšavské smlouvy. Zatímco část kapely uprchla do Západního Německa, Hana a Petr zůstali věrni své zemi. "My jsme zůstali s kytarou a deskou Odyssea v trezoru. V době normalizace pak vznikla naše klíčová deska Nikola Šuhaj loupežník. Petr i přes tyto překážky dělal dál krásné věci, jen jsme nevěděli, zda je uplatníme. Pod svá ochranná křídla nás pak vzal orchestr Gustava Broma," vzpomínala pro Český rozhlas Hana Ulrychová.