Haciendy, hrady a vůbec obydlí českých miliardářů postavily Faktor S před obtížný úkol odhadnout, co vypovídají o jejich majitelích.
Že si boháči stavějí opulentní sídla, není žádná novinka. Už prvorepublikový bankéř Otto Petschek si dal na velkoleposti svého pražského bydlení postaveného na šesti parcelních číslech a sestávajícího ze 148 místností záležet. Autorem luxusní rezidence inspirované francouzským klasicizujícím barokem, která nikoho nenechávala na pochybách, že zde budou přijímány i korunované hlavy, byl architekt Max Spielmann. Objekt (dnes rezidence amerického velvyslance), od začátku výkladní skříň bankéřské rodiny, byl opatřen bazénem, fitness prostory i výdobytky dobové techniky a představoval oslavu stavařiny podle diktátu investora.
V téže době si nechal v Praze Na Hřebenkách budovat třípatrovou funkcionalistickou vilu s výraznou terasou Jaroslav Šalda, generální ředitel nejprestižnějšího nakladatelství - Melantrichu. Také ona měla vzbuzovat v okolí obdiv. Stalo se.
Ředitel královédvorských železáren Emil Kratochvíl, milovník a mecenáš kvalitního umění, hodlal zase svým domem oslavit styl geometrické moderny, a proto přizval k návrhu své vily v Černošicích architekta Jana Kotěru. I tu lidé uctivě okukovali. A tak to bylo i s dalšími. V Praze i mimo ni.
Topolánkův "horský penzion"
Domy dnešních bohatých a mocných působí poněkud rozpačitějším dojmem. Sice už neprezentují pekelný styl podnikatelského baroka počátku 90. let, často jsou ale ukázkou nabobtnalé malosti.
Rodové sídlo v Útěchvostech na Kutnohorsku dokončuje expředseda ODS a expremiér České republiky Mirek Topolánek spolu s manželkou Lucií Talmanovou. K pozemku, který bývalá místopředsedkyně sněmovny zdědila, přikoupil její choť další "lány", aby měl dům prostor a majitelé jistotu, že se neobjeví soused. Celkové vyznění megadomu podle odborníků? Tak trochu horský penzion uprostřed golfového hřiště naznačuje touhu majitele být moderní a ukázat se. Jakkoliv, jak už je u Mirka Topolánka zvykem.
Předvést se chtěl jistě i miliardář a realitní magnát Luděk Sekyra, který se ve sféře nemovitostí pohybuje jako dravá štika. Coby znalec volil pro stavbu svého egoistického hnízda architektku Evu Jiřičnou. Výstavní obydlí v Troji nad Prahou získalo plácek, který byl původně pěstebním pozemkem, ale záhy se měnil na stavební.
Architektka vytvořila zvláštní skleněný dům, který jemně podporuje majitelovo opojení výsostným postavením na kopci proti Hradu. Z leteckého pohledu obytná stavba připomíná "vstup do vysavače" a celkově evokuje obří soukromý plavecký stadion. Proč ne? Kolegové světové architektky ovšem tvrdí: "Dělá lepší věci."
Kellner za půl giga
O byznysmenovi a finančníkovi Petru Kellnerovi mluví architekti (vybírá si renomované, výjimečné a střídá je) jako o muži sofistikovaném, s přirozeným vkusem a minimální touhou exhibovat sídly. To potvrzují dvě hlavní Kellnerovy vily v Česku.
První - dílo architekta Josefa Pleskota - stojí ve Vraném nad Vltavou a získala řadu odborných cen (dnes ji užívá Kellnerova první manželka). Vila číslo 2 je na místě bývalého statku v Podkozí u Chyňavy a vyšla z dílny architekta Jakuba Ciglera. Hodnota domu korespondujícího s venkovským okolím se údajně vyšplhala na 470 milionů korun. Ač je obehnána "klidovou zónou", místní o miliardáři a jeho domku mluví neutrálně. Ostatně, přihodil něco drobných na komunikace v obci.
Tykačova asanace
Jako o muži se vkusem mluví odborní stavitelé (nikoli však památkáři) o Pavlu Tykačovi. Podnikatel s přídomkem kontroverzní koupil na Vinohradech pozemek, na kterém stála novorenesanční vila Marie z roku 1884 po továrníku Jindřichu Waldesovi. Ta pak za divných okolností dvakrát vyhořela a posléze byla rychle odstraněna.
Kus od ní začala vznikat vila jiná. Architekt Vít Máslo sem navrhl elegantní betonovo-skleněný palác v přímořském stylu, který působí nenápadně - možná tím, že je částečně zabudován do země. To viditelné ale ladí s okolní zahradou. Nadzemní dominantou objektu zhruba za půl miliardy korun je balkon s posuvnými skleněnými stěnami. Dům hodnotíme palcem nahoru.
Chalupa za čtvrt giga
Architektonicky zajímavé vily miliardářů někdy hyzdí jen cesta, díky níž bylo dosaženo úředního "Ano" a potřebného razítka. Trable se získáním stavebních povolení ale klesají s rostoucí výší investorova konta. Tak mohl vzniknout i elegantní, zatím rekreační objekt rodiny uhlobarona Zdeňka Bakaly. Do CHKO Modrava na Šumavě důmyslně zapracoval jeho ekologický dům z přírodního kamene a dřeva (asi za 200 milionů korun) architekt Radan Hubička.
Dům zapuštěný do terénu působí v krajině přirozeně, stejně tak plot. Na pohled obyčejný, lidu otevřený šumavský "ranč" obsahující kinosál, lázně i desítku parkovacích míst, vše ovšem hlídá supertechnika. A nepustí nikoho dál.
Hoši romantici
V Jesenici u Prahy usídlil firmu i sebe byznysmen Tomáš Pitr. Pohled na toto obydlí evokuje spíše majitele s romanticko-pohádkovou duší než přednedávnem z kriminálu se navrátivšího podnikavce. Někdo hru na zámeček označí za kýč jak bič, někdo obří areál se stavbou pseudozámku vychválí. Architekt není znám, ale ti, kdo s ním nemají nic společného, tvrdí: pozůstatek podnikatelského baroka, neumělý pokus o jesenické Versailles. Z běžně cesty není přes hliněný val na rezidenci s modrými stříškami a věžičkami vidět, v tom je stavba vůči okolí milosrdná.
Smysl pro romantiku majitele čiší z předimenzované vily ropného magnáta Karla Komárka juniora. Je to romantika ewingovsko-naftařská. Brtnice u Velkých Popovic na jedné parcele skrývá pozemek, na němž stojí zvláštní stylově nesourodý Southfork, podle architektů skrumáž bavorské vesnice, arabských staveb, amerických farem a moravské moderny. Cena areálu s domkem pro služebnictvo, jezírkem a sportovišti se podle odhadu makléřů pohybuje v cenové relaci dvě stě milionů korun.
Existuje ovšem i romantika bunkrová, tu může mít pro Martina Romana obrovská vila, kterou si dal exšéf ČEZ postavit ve Velké Chuchli. Spletitý komplex ze světlého kamene je dílem renomovaného architektonického studia A69. Co rozložitá rezidence šeptá okolí o panu domácím? Chci být nenápadný, přesto viděný a vlivný. Pozor - ulice U Bažantnice, která vede ke vchodu, je dokonale střeženým soukromým koridorem. V okolí totiž bydlí další "VIP hoši z ČEZ".
Drsná paráda a průhledný průměr
Vila kvalitní, nápaditá, velkorysá, ale nemilosrdná vůči výhledům sousedů v lokalitě, kde stojí: tolik odborné hodnocení domu lobbisty Romana Janouška, toho času ve výkonu trestu. Třípodlažní prosklený objekt zajímavě poskládaný z kvádrů různých délek stojí v Praze 4 a je pod ním podepsán architekt Radan Hubička.
Za zmínku stojí i historie pozemku, na který bílá vila - svědčící o sebevědomém majiteli - usedla. Patřil diplomatickému servisu, příspěvkové organizaci ministerstva zahraničích věcí (využívala ho britská ambasáda), od něhož ho Janoušek odkoupil a roku 2005 se stavbou začal.
To ministru Andreji Babišovi patří kdeco v Průhonicích. Také tu má vilu - na rozdíl od Janouška ale v severštějším stylu a v satelitu z 90. let, méně okázalou, hnědou, dnes přísně střeženou. Po architektonické stránce neurazí ani neokouzlí, ale zase v okolí nikomu nepřekáží! Což se o jiných majitelových objektech říci nedá. Stačí vyslovit "Čapí hnízdo".
