Své zásady si do stanov vetkli jasně - pomoc druhým a světový mír. Hitler je potlačoval jako zednáře a rozehnali je i komunisté. Po roce 1989 u nás obnovili činnost. Ve svých řadách mají právníky, lékaře či politiky, mimo jiné Václava Klause. Co jsou rotariáni vlastně zač?
Organizaci založil v roce 1905 americký právník Paul P. Harris a jeho přátelé - Silvester Schiele (obchodník s uhlím), Gustave Loehr (důlní inženýr) a Hiram Shorey (krejčí). Scházeli se každý týden na společné snídani, kde dumali, jak pomoci světu. Schůzky rotovaly, probíhaly jednou týdně pokaždé v jiné kanceláři některého z členů, odtud tedy název Rotary.
Dobro a peněženka podmínkou
Teď má Rotary 1,2 milionu členů. Sdružují se v klubech, kterých je téměř třicet tisíc po celém světě. Hlavními body programu je humanitární pomoc, poskytování vzdělávacích stipendií, dodržování etických zásad v podnikání a pomoc potřebným. Zní to pěkně. Kdo by nechtěl být v takové organizaci. Možná že také chcete konat dobro, ale správné zodpovězení otázek a vyplnění přihlášky na webových stránkách nestačí.
Slavní rotariáni: |
T. A. Edison Winston Churchill J. F. Kennedy Neil Armstrong Nicholas Winton Bill Gates Tomáš G. Masaryk Edvard Beneš Tomáš Jan Baťa rodina Petrofů Václav Klaus |
Rotariáni si členy pečlivě vybírají. Většinou to funguje tak, že ti stávající sami navrhnou někoho nového. Takový člověk musí mít nejen plné srdce, ale i peněženku, protože členství a konání dobra něco stojí. I proto je kolem nich odér tajemna a spekulací. K českým rotariánům patří například senátor za ODS Tomáš Jirsa, ale od všech členů se nedozvíte nic jiného, než že hlavním zájmem je obecné blaho. Nejde tedy o lóži vlivných, kteří se domlouvají na chodu světa?
"V žádném případě to není spolek, jehož členové se tajně scházejí a rozhodují o dění v celé společnosti. Členství není tajné. Rotary sdružuje vedoucí osobnosti z různých oborů. Jde o lékaře, právníky, vědce, umělce, učitele, podnikatele a v některých případech také o politiky. Tajné nejsou ani schůze. Místa a časy se dají jednoduše dohledat na internetu," říká prezident českobudějovického Rotary Clubu František Vorel.
"Debatujeme o všem možném, jen politika je pro nás tabu, protože bychom se mohli rozkmotřit," doplnil pro Českobudějovický deník. V minulosti byl Rotary zapovězen ženám, to už ale dávno neplatí. "O členství nikde na světě nerozhoduje rasa, politická příslušnost, náboženství a podobně. V těchto směrech jsme zcela neutrální organizace," ujistil Vorel.
Masaryk i Beneš
Československá pobočka vznikla ve dvacátých letech minulého století. O vlivu rotariánů napoví skutečnost, že mezi její členy patřili Tomáš Garrigue Masaryk, jeho syn Jan, Edvard Beneš a také rodina Baťů. Za německé okupace a během komunistického režimu byly kluby zakázány, k obnovení došlo až po listopadu 1989.
V Česku je teď padesátka Rotary klubů s celkem tisíci členy. Českým guvernérem organizace je Vladimír Adámek. Guvernér se volí vždy na jeden rok, stejně tak prezident celosvětového Rotary International.
Projekty v Česku
Rotary v Česku podporuje řadu projektů. Finančně dotuje například Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých ČR v Praze či Středisko pro výcvik vodicích psů při téže organizaci. Kluby po celé republice pořádají různé charitativní akce a plesy, jejichž výtěžek putuje potřebným.
Splňujete rotariánskou etickou úroveň? Musíte odpovědět na čtyři jednoduché otázky a uvidíte: |
1. Je to, nač myslíme, co říkáme či konáme, pravda? 2. Je to čestné vůči všem, jichž se to týká? 3. Podpoří to přátelství a vzájemnou důvěru? 4. Přinese to prospěch všem zúčastněným? |