Vstoupili jsme do adventu, Vánoce přicházejí. Na rozdíl třeba od Velikonoc či svatodušních svátků se těší všeobecné oblibě a slaví se téměř ve všech rodinách. A jak!
Češi prý jsou k radosti majitelů megastorů odhodláni při letošních nákupech na Vánoce vydat skoro dvě stě padesát miliard korun českých; svatý Klaus, patron trhu a konzumu, prý pobil Ježíška na celé čáře. Jan Burian o tom teskně zpívá: „Zas budou Vánoce, ty svátky vkladních knížek...“ Znám ten pláč nad konzumem, pokusím se ho změnit v úsměv.
Představte si, že by si početná rodina řekla: „Tak, letos oslavíme Vánoce jinak. Nebudeme se cpát, nebudeme vyhazovat peníze za dárky, vynecháme i ten pohanský zvyk se zdobením stromečku, ani kapra nezabijeme, nejsme přece žádní materialisti, prožijeme svátky niterně.“ Na Štědrý večer by povečeřeli jogurt a rohlík a po večeři by maminka s tatínkem hladili děti po hlavičkách a opakovali, jak tuze moc je mají rádi. Pak by asi z dětské ložnice přes zeď zaslechli: „To byly letos divný Vánoce,“ a o něco silnější hlásek by dodal: „To byly blbý Vánoce.“
Ideje tanou na myslích a touží, aby se zhmotnily, dostaly tvar a tělo. Neuskutečněné dobré ideje odplouvají vesmírným potrubím do stoky marnosti. Vánoce nám to staví před oči. Nestačí slova. Něco se musí udát, idea musí dostat tvar a tělo formou rodinného duchovního happeningu. Idea je Láska, pro kolegy ateisty se to slovo překládá po evropsku jako empatie. Je to milost, štědrost, příznivost, ve které náš svět a náš jednotlivý život plave jako v plodové vodě. Na Vánoce chystáme to nejlepší, co máme k dispozici. Matky pečou cukroví, čímž provoní dům až do posledního koutku. Ta vůně vyjevuje, že idea se už stává tělem. Dárek, to je materializovaná láska, vyznání zabalené v hezkém papíře, kupa dárků pod stromečkem dovede přesvědčit dětské srdce o tom, že věci jsou v pořádku, že ráj je možný, i když jen na tak žalostně krátkou dobu. Materie toužebně čeká na inspirací vedené ruce, čeká, až dostane formu či formičku, až se z těsta stane srdíčko, beránek, hvězda, až se nářadí z OBI promění v dárek: tátovi.
Snad těch dvě stě padesát miliard nebude letos investováno úplně marně, zbůhdarma, snad to bude náš adekvátní příspěvek k celosvětové a intergenerační oslavě toho, že se Slovo stalo tělem - Verbum caro factum est.
AUTOR: Svatopluk Karásek
