Pátečník Jaromíra Slomka
Brno je jinde
22.07.2016 06:00 Glosa
Brněnské nakladatelství Atlantis připravilo pro letošní léto "novinku": Život je jinde, druhý román Milana Kundery (87). Na řádné české vydání této prózy jsme čekali téměř půl století. Českojazyčná edice z roku 1979, o niž se zasloužili v torontském exilu žijící manželé Škvoreckých, neměla šanci se tady příliš rozšířit, přestože jednotlivé svazky sem byly pašovány a šly tu, řečeno s Karlem Čapkem, "od člověka k člověku".
Knihy mají, jak se říká, své osudy, také tato. Kundera napsal Život je jinde, příběh ohraničený krátkým životem básníka Jaromila, na sklonku 60. let, tedy v době pražského jara a jeho zardoušení pěti okupačními armádami, tehdy spřátelenými. Důkazem, že autor neukončil rukopis dříve než po smrti Jana Palacha, je zmínka v textu o něm: "Mistr Jan Hus a Giordano Bruno nemohli zemřít provazem ani mečem, nýbrž jedině na hranici. Jejich život se takto proměnil v signální oheň, v světlo majáku, v pochodeň, jeř září daleko do časů; neboť tělo je časné a myšlenka věčná a chvějivé bytí plamene je obrazem myšlenky. Jan Palach, který se dvacet let po smrti Jaromilově polil na pražském náměstí benzinem a podpálil, sotva by mohl chtít křičet do svědomí národa jako utopenec."
Roku 1969 sice Kundera ještě nebyl zbaven všech publikačních možností ve své vlasti, avšak nabízet román některému z tuzemských nakladatelství by asi bylo marné. Začínalo už vadit samo spisovatelovo jméno, zcela jistě by byl shledán "nevhodným" sám příběh, ironizující mladé revolucionáře, horlivé přisluhovače rodící se komunistické diktatury. A tak Kundera vypašoval svůj rukopis na Západ, přesněji řečeno: francouzský bohemista François Kérel přeložil román do francouzštiny "během pražského pobytu" a jeho francouzskou verzi dopravil (či snad někdo jiný, na tom už nezáleží) do pařížského nakladatelství Gallimard. Tam se také románu dostalo roku 1973 řádného knižního vydání. A hned přišel úspěch v podobě francouzské literární ceny Prix Médicis. Tou dobou žil docent Kundera stále ještě v Československu. Bez legitimace KSČ, bez publikačních možností a pravděpodobně už zcela bez iluzí o opravitelnosti socialistického společenského řádu.
V polovině 70. let odjel Milan Kundera do Francie. Z pracovního pobytu se stal doživotní exil. Pobyt ve francouzském prostředí přispěl k metamorfóze českého spisovatele ve francouzského, jímž dnes slavný brněnský rodák bezpochyby je. A je samozřejmě i svrchovaným pánem svého literárního díla, z něhož sám může cokoli zavrhnout, "škrtnout". Rovněž může bránit - a také to dělá - překladům svých francouzských románů do češtiny. Co s tím? Nic. Buď najde dost času a sil na jejich překlad sám, nebo zůstanou českému publiku dostupné leda v cizích (i slovanských) jazycích.
Roku 1979 vyšel český originál románu Život je jinde, jak výše řečeno, v torontském vydavatelství manželů Škvoreckých. Od té doby se paperback, v očích komunistických orgánů činných v trestním řízení instrumentum sceleris, nástroj trestného činu, tajně dopravoval do zadrátovaného Československa, a kdo měl štěstí, dostal se k němu, byť třeba jen na jednu noc. Po roce 1989 se tu v knihkupectvích dalo koupit i leccos z produkce exilových nakladatelství, tento titul však v nabídce scházel. Kniha byla dostupná v některých veřejných knihovnách, na knižním trhu ne, v antikvariátech velmi vzácně. Teď ji tu konečně máme jako normální zboží, nabízené snad každým knihkupectvím, ba každým knižním koutkem ve velkoprodejnách potravin, drogistického zboží, domácích potřeb, oděvů a hraček. Pozdě, ale přece.
Ten, kdo vydržel sedmatřicet let čekat, má tu i něco navíc, poznámku autora z dubna 2016. Je krátká, pouhých osm souvětí. S nepochopitelným závěrem: "Mám o to větší radost, že tentokrát [román] vychází nejen v Čechách, ale dokonce ve městě, kde jsem se já sám kdysi dávno narodil." Nu ano, kniha vyšla v Brně, tam ovšem vycházejí péčí paní Uhdeové i jiné Kunderovy knihy: Žert i Nesmrtelnost, Valčík na rozloučenou i Směšné lásky, Ptákovina i Jakub a jeho pán. Atd. Více zarazí něco jiného: proč Moravan Kundera tvrdí, že Brno leží "v Čechách"? Nebo snad chtěl původně napsat "v Česku", zarazil se a udělal tu podivnou, stěží vysvětlitelnou chybu? (Nakladatelství si netrouflo na ni jejího autora upozornit?) Slova Česko by se štítit nemusel. Bylo-li dobré pro Karla Jaromíra Erbena, je dobré i pro nás. Dokonce i pro Milana Kunderu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.