Očima Marka Přibila
Čeští učitelé pleskají komáry u bahňáku

Je 5. července 2012, čtvrtek. Za okny praží parné léto a učitelé z celého Česka se rekreují u tuzemských bahňáků se zárodky sinic a ve stanech sklíčeně vzpomínají, kolikrát už naletěli.

Poprvé ve středu 7. května 2008, kdy hromadně nakoupili turistické průvodce, aby se s předstihem vybavili, až se o rok poději vypraví omrknout sopečnou měsíční krajinu, palmové oázy a písečné duny. Až vyrazí na Kanáry! A peníze na dovolenou? "No problem," jásali tehdy angličtináři. Přesně v 11 hodin středoevropského času totiž "spasitel" pedagogů a zelený ministr školství Ondřej Liška zapěl ódu na nadějné vyhlídky. A ne ledasjakou: na mzdy bude v letech 2008-2009 přidáno oproti původním předpokladům navíc celkem pět miliard. "To způsobí jejich nárůst pro příští rok v průměru o deset procent," omráčil Liška dokonce i kantorky samoživitelky, jež úprkem vyletěly ze tříd shánět plavky na leasing.

Jenže ouha! Byla středa, 19. srpna, rok 2009, na Kanárech příjemných 29 °C a z překrásných pláží byla radost hupnout do oceánu. Ale český učitel nikde. Prázdniny končily. Stejně jako skončil sen o azurově čistém moři. Liška jen stáhl ocas. Nebil se již v prsa, že každý kantor si polepší o 2300 korun měsíčně, ale pípl, že učitelé budou brát v roce 2010 zřejmě méně, v lepším případě že jim platy zamrznou. Do mezd se totiž promítlo omezení rozpočtových výdajů. A tak kantoři, již učili tou dobou třeba tři roky a jejichž čistý měsíční příjem činil něco málo kolem 14 tisíc včetně částky za třídnictví ve výši 450 korun, volili Věci veřejné. A tuto "fízlovskou" stranu - slova ministra financí - vynesli zčásti do sněmovny.

A tenkrát naletěli podruhé. Třebaže jim VeVerky slibovaly, že ukrojí deset miliard z armádního rozpočtu v jejich prospěch, kde nic tu nic. Zásluhou nejlepšího polistopadového exministra Josefa Dobeše sice bere každý kvalifikovaný pedagog 20 tisíc hrubého - terno pohledem vysokoškoláků -, nicméně ti s letitou praxí třou bídu s nouzí a dnes jsou na tom hůř než před volbami. Dobeš jim sice ještě koncem roku 2011 sliboval, že dostanou 4,5 miliardy korun navíc , což by znamenalo zvýšení jejich mzdy v průměru o 750 korun, ale v klasickém rozpočtu podle počtu žáků, kterých loni v září opět ubylo, leckteré školy obdržely letos méně peněz než před rokem. Zvýšení platů, jež se pak promítlo do tabulkových tarifů na základě nového nařízení vlády, bylo tak mnohde zcela vynulováno snížením odměn. A aktuální škrt ve výši 1,9 miliardy korun - celkem musí regionální školství letos ušetřit 2,5 miliardy - znamená jen opětné snížení mezd. Přitom učitelé, jak se již objevuje v médiích, často zjišťují, že nepřijdou jen o dalších již ohlášených 560 korun měsíčně, ale až o tisícovky. Od ledna byl totiž zrušen věkový automat, podle nějž museli ředitelé zvyšovat učitelům tarify úměrně s jejich nabývajícími zkušenostmi.

V této souvislosti je snad nejabsurdnější, že vláda ve středu rozhodla o převedení miliardy korun z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost do programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Ta miliarda se klidně mohla poslat do škol, kdyby úředníci nezaspali. Ze vzdělávacího programu by přitom Česko mělo získat až 53 miliard. Reálně ale hrozí, že o značnou část přijde kvůli potížím na ministerstvu školství. To by v důsledku znamenalo, že by peníze - například na státní maturity - šly jen z českého rozpočtu, a negativně tak ovlivnily rozpočtový schodek. Učitelům by se tak dále snížily výdělky.

Představuji si, jak právě u rybníka pleskají komáry a za každým tímto dvoukřídlým macatým hmyzem vidí jednoho školského úředníka (ministra), jenž si právě hoví pod slunečníkem na Kanárech.