Ekonomická

Čím více peněz vydělají služby na úkor těžkého průmyslu (o zemědělství nemluvě), tím je hospodářská situace příznivější, praví poučka. Čeština na skřipci ji chápe tak, že když lokomotivu nahradí kavárnička s ochotnými servírkami, je na světě lépe, což vypadá jako intuitivně správný závěr i z pohledu neekonoma.

Klíčové slovo je zde „ochotnými“. Dříve, když průmysl dominoval československému hospodářství ještě jasněji než dnes, slýchal člověk v pohostinských zařízeních nejčastěji dvě slova: „Kolega!“ a „Nevedeme!“. Protože jejich význam může být dnešnímu čtenáři milosrdně skryt, následuje překlad do soudobé češtiny. Kolega znamenalo: „objednejte si/zaplaťte prosím u mého kolegy/vrchního číšníka“. Nevedeme bývalo náhražkou za: „nezlobte se, ale právě nám došlo to a to, uděláme všechno, abychom zítra“ atd.

Budiž svědectvím polistopadového ekonomického rozmachu, že oba výrazy víceméně z restaurací, barů, kaváren, hospůdek, bister... pomalu mizí. Protože však povaha se mění pomalu, nahradil je termín jiný: „Nemáte menší?“

Takový dotaz (v jiných situacích mimořádně neobvyklý) se navenek tváří, že vypovídá o nedostatku drobných v pokladně. Ve skutečnosti však zákazníkovi sděluje: „Nevidíš, že už chci být doma? Jak mám vědět, kolik je dva tisíce minus sto šedesát tři padesát? Proč mě vůbec otravuješ?“ – Tedy zhruba totéž jako „kolega“ nebo „nevedeme“.

Proto je dobré být optimistou. Nejenže dnes existuje mnoho lidí, kteří si mají co rozměňovat, byť většinou pouze těsně po patnáctém dnu v měsíci. K vyjádření nelibosti nad otravujícím zákazníkem musí dnešní morous s kasírtaškou použít dvě slova namísto dřívějšího jediného. A pak že neviditelná ruka trhu nefunguje.

Autor: -dan-