Hynku! Viléme! Jarmil!
13.11.2006 00:00
„Ahoj, je tam Markét?“ zaznělo odkudsi. Proč ten genitiv, proběhlo hlavou Češtině na skřipci. Není to nakonec rusismus? Svitlo až později: Markét není druhý pád množného čísla, ani nějaký nový zvláštní markétingový výmysl. Je to způsob zkracování jinak docela normálního ženského jména, oblíbený zejména v předškolním věku.
Máme tedy Markét, Terez a Kamil, Nikol, Adél, Zuzan, samozřejmě nezbytných Vanes, Žanet, Brigit a kdovíčeho ještě. Skeptik si může snadno pomyslet, že zkrátit jméno o tak malý kousek už tolik nepomůže (podle vzoru jídelních lístků: „vepř. kýt. s opeč. brambo.“), ale mnoho dalšího s novinkou - nazývejme ji pro zjednodušení markétismus - nenadělá.
Z gramatického hlediska je jeho použití kolísavé. Někteří markétisté jej používají pouze při oslovení, zhruba po ruském vzoru. Rus jménem Alexandr se neformálně představí jako Saša, ale slyší na oslovení Saš, kdy zkrácená podoba částečně nahrazuje jinak neexistující vokativ. Kromě toho však existují i fundamentalističtí markétisté; těm nečiní potíží říci: „Šel jsem tam s Markét.“ V jejich podání se dotyčná křestní jména chovají jako nesklonná, stejně jako to umějí Ester či Dagmar. Účel takového fundamentalistického počínání zůstává Češtině na skřipci skryt, ale to na věci nic nemění.
Optimista si naopak řekne, že markétismus pomáhá Čechům dohánět Západ. Taková Zuzana byla také původně Susannah, hebrejsky lilie, než se z ní ve francouzštině a angličtině staly Suzanne a Susan. Možná zní Terez světověji než Terezka; třeba někoho napadlo, že skloňování vůbec je věc starých pořádků a že obětování dívčích jmen je jenom první štací velkého tažení za spravedlivějším zítřkem.
Jen škoda, že se rozkvětu markétismu nedožil Karel Hynek Mácha. „Hynku! Viléme! Jarmil...?“ by znělo úžasně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.