Na tomto místě se minulý týden objevil odporný a nesmyslný výraz kokakola. Nikoli jako parodie nebo parafráze proslulé filmové Kolalokovy limonády, ani jako ukázka nemožného počešťování toho, co počeštěno z žádného slušného důvodu být nemusí (má se snad psát, že vedle sebe jely folksvágn, rolsrojs a hjundaj?). Objevil se zkrátka místo výrazu coca-cola, jímž označujeme oblíbený nápoj temně hnědé barvy.
Se staženým hrdlem se šla Čeština na skřipci přesvědčit, jestli skutečně kokakola je správně, zatímco coca-cola je zapovězeno. Inu, je. Alespoň pokud bereme za závazné tvrzení Nového akademického slovníku cizích slov (Academia, nealkoholický nápoj z listového extraktu koky a ořechů kolovníku (nazv. podle amer. společnosti Coca-Cola),“ říká tento cenný zdroj.
S prominutím nemá tak docela pravdu. Říkat, že se coca-cola vyrábí z „listového extraktu koky a ořechů kolovníku“, je totéž jako tvrdit, že je rolls-royce automobil z kůže a skla. Obě ingredience jsou zastoupeny pouze symbolicky.
Především však název řečeného nápoje není odvozen od názvu jejího výrobce, nýbrž obráceně, jak by taky mohl dát rozum, kdyby při sestavování slovníku měl nějaké uplatnění. Kolový oříšek a výtažek z listů koky (od roku 1929 pečlivě dekokainizovaný) jsou součástí receptu na výrobu limonády, nikoli společnosti.
Jakou roli tato nepřesnost sehrála při bezhlavém počešťování slova coca-cola, je nejasné.
Slovníky sestavují jen lidé a drobná logická nedůslednost jejich práci jistě neznehodnocuje. Slouží však jako připomenutí, že kdo se dostane do sporu o pravopis (a ve věci coca-coly Čeština na skřipci v takovém sporu je), není automaticky usvědčen z nepravosti jen proto, že nemá slovník na své straně.
