Koleno a von Däniken

Co je větší záhada? Bermudský trojúhelník, pět bodů Slavie v Lize mistrů, sochy moai, nebo (za všechny jemu podobné) Jiří Čunek? Argumentů pro každého z kandidátů by se našlo dost, ale Čeština na skřipci má jiný tip: výskyt, použití a nerovnoměrně rozloženou oblibu slovesa laborovat. Kdyby Erich von Däniken uměl česky, mohl by klidně zapomenout na své oblíbené mimozemšťany; laborování by mu na lámání hlavy bohatě stačilo.

Slovník uvádí, že dotyčný výraz (z latinského „laborare“, pracovat) znamená mít s něčím nesnáze, těžce něco zmáhat, nebo prostě pracovat. Skladatele Josefa Labora a australskou Labor Party tak můžeme nechat stranou. Slovo laborovat nachází mocné zastání u dvou skupin lidí s mimořádně podezřelými jazykovými návyky: u sportovních komentátorů a expertů na IT.

U prvních se laboruje převážně s kolenem. Protože význam „pracovat“ zde asi neobstojí a přestože sportovci mají nesnáze s lecčím (namátkou kotníky, jízda autem rychlostí pod 200 km/h, souvislá věta), jejich kolena jsou předmětem laborování často. Nikdy se nedoslechnete, že by ten či onen reprezentant laboroval s nedostatečným sebeovládáním, hajlováním nebo spoluhráčovou ženou; ovšem koleno, to je něco jiného. Pozor, neplést třeba s obtížně stravitelným vepřovým kolenem, i když do výše uvedené slovníkové definice by se taková situace měla vejít také.

Informační technologové na to jdou jinak. „Než začnu laborovat s přijímačem...“, „...s novým firmwarem jsem nemusel laborovat...“, a dokonce „bylo to lepší než laborování nad tím, který super skvělý výrobek...“ jsou typické příklady.

Z uvedeného plyne, že Čeština se v úvodu sloupku možná unáhlila. Vysvětlení, že v tom všem mají prsty mimozemšťané, není o nic absurdnější než kterékoli jiné.