Omluva spisovateli
30. 3. 2008 12:00
Člověk nemusí být kovaný lingvista, aby si pomyslel, že slovo řízek má co do činění s tím, že dotyčný kus masa někdo odněkud odřízl. (Ne že by porce masa odlišného anatomického původu vznikaly jinak než odříznutím, ale svět už je složitý.)
Tak se to má nejen s českým řízkem, nýbrž také s německým Schnitzelem; ten „český“ smažený je přitom buď vídeňský, nebo pařížský; tedy kromě Francie, kde je milánský. Jak se mu říká v Řeznu, teď Čeština na skřipci neumí zjistit.
Budiž. Potíž začíná u kotlety, která je s nepohodlnou výjimkou maskované kosti totéž co řízek. Německé Kotelett je zjevně přejaté z francouzského côtelette, či jenom côte, což je svah či roh, samozřejmě také pobřeží, zkrátka okraj (ne že by to poslední slovo mělo co společného s krájením či řezáním, nedejte se mýlit). Řízek – jeden z mnoha výrazů pro řízek – je totiž filet, což se u nás děje pouze u ryb a v podnicích, jež Čeština na skřipci navštěvovat nemůže, i u svíčkové.
A zcela perverzně se v tuhle vypjatou chvíli chová angličtina: pro některé kotlety, například telecí, používá výraz cutlet. Zní to stejně jako „côtelette“, ale znamená doslova „malý řez“, tedy řízek. Ostatní jsou chops, tedy to, co se odsekne; alespoň nějaký rozdíl. A v hovorové angličtině jsou chops synonymem pro mužský pohlavní orgán, což naznačuje souvislost s řízkem, jenž se točí okolo partnerky roštěnky. A ta je zase hovězí; takže London měl nakonec přece jen pravdu.
