Svár nestvůr
6. 4. 2008 12:00
Chápeme například, že tvor je něco, co bylo nějak stvořeno, zatímco netvor je naopak záležitost tak ohyzdná, že snad stvořena být nemohla. Ano, chce to trochu fantazie (nebo křesťanského přesvědčení, pokud jsme toho názoru, že netvor není dílem božím), ale jde to. Podle stejného amatérsko-etymologického klíče také chápeme, že nestvůra je zhruba totéž co netvor. Budiž. Jak si ale pak srovnáme se svědomím skutečnost, že stvůra je totéž co nestvůra?
Člověk bere na vědomí, že výrazy uvedené předponou „ne-“ nemusejí být opakem toho, co po jejím odtržení zbude. Neříkáme, že „návidíme vrlé lidi“, stejně jako nepokládáme energií sršícího člověka za „duživého“ (nebo alespoň většina z nás tak nečiní) a opakem řečí nemožných nejsou „řeči možné“, viz například Poslanecká sněmovna.
Jak se ale stane, že slovo získá tentýž význam jako jeho formální protiklad – viz případ stvůry a nestvůry? Kde vzniklo, že když se někdo s někým sváří, považují se obě strany za znesvářené? Jak to přijde, že titulek tohoto textu by klidně mohl znít přesně opačně, „nesvár stvůr“, aniž by to na jeho významu cokoli měnilo? Proč není „bezcenný předmět“ totéž jako „předmět nevyčíslitelné ceny“, když mezi oběma obraty není žádný logický rozdíl?
A tak by tento sloupek mohl neúnavně pokračovat dál, až by se jeho neúnavnost mohla stát pro čtenáře nadmíru únavnou. A to by mělo cenu skutečně nevyčíslitelnou.
