Ve sdělovacích prostředcích sledujeme telenovelu vpravdě latinskoamerického střihu, kdy k údivu celého národa milenka ministerského předsedy špehovala jeho choť za pomoci vojenské rozvědky, která byla zase v hledáčku policie.
Nicméně co ve skutečnosti vyplývá z dokumentu o zahájení trestního stíhání, jenž unikl na veřejnost?
Když v druhé polovině minulého týdne odstartovala rozsáhlá razie (v policejní hantýrce realizace) Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, měla zasáhnout nejvyšší kmotrovské špičky v napojení na státní správu.
Původním záměrem detektivů ÚOOZ bylo zdokumentování trestných činů Sjednávání výhod při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256/1 trestního zákona a Legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216/1a,3a trestního zákona, kterých se měli dopustit Roman Janoušek, Ivo Rittig, Jiří Toman a další tehdy neustanovené osoby. Takřečené rozpracování těchto osob, mezi něž patřila podle všeho i Jana Nagyová, šéfka dnes již končícího kabinetu již dosluhujícího premiéra Petra Nečase, bylo započato 6. ledna 2012.
Trestní řízení bylo rovněž zahájeno v případě státního zástupce a náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a dalších úředních osob, jejichž jména v tuto chvíli neznáme. Tito lidé, úřední osoby, měli podle policistů páchat trestnou činnost v úmyslu způsobit jinému člověku škodu nebo jinou závažnou újmu, anebo se záměrem opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, přičemž zároveň nesplnili povinnosti vyplývající z jejich pravomoci.
Skutky, s nimiž byla veřejnost konfrontována, byly sice zjištěny v rámci tohoto vedeného trestního řízení, ale byly do něj zapracovány až záznamem o rozšíření zahájení úkonů trestního řízení ze dnů 28. listopadu 2012 a 22. března 2013.
Toto rozšíření z listopadu 2012 spočívalo v tom, že Nagyová nechala sledovat příslušníky vojenského zpravodajství Radku Nečasovou a průběh sledování sama usměrňovala. A rozšíření z března 2013 vychází zase ze skutečnosti, že Nagyová nechala sledovat řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni Alenu Hegrovou příslušníky téže rozvědky.
Vzhledem k tomu, že první odposlech telefonu Jany Nagyové byl povolen 5. září 2012 a následně prodlužován - bez toho, aniž by byla měněna právní kvalifikace uvedených trestných činů Rittiga a spol.(!) -, lze předpokládat, že i Nagyová byla podezřelá z týchž samých činů jako oni a v tomto smyslu bylo vedeno prověřování její případné trestné činnosti.
Případ Nagyová, ona telenovela, kdy se Česko v očích ciziny stalo banánovou republikou, je tudíž skutečně vedlejším produktem policejního vyšetřování, jak dennodenně slyšíme v médiích, jimž bylo předhozeno lákavé sousto milostného trojúhelníku. Nicméně veřejnost by jistě neměla být ochuzena ani o informace, z jakého důvodu byla Nagyová "rozpracována", tedy čeho se měla dopouštět, pomineme-li její pilnou spolupráci s tříhvězdičkovými generály rozvědky.
Jistou nápovědou v korupční aféře, jež stála za pádem vlády, mohou být i nová fakta (nově zveřejněné usnesení), že v kauze údajně figurují také generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš a šéf Českých drah Petr Žaluda. S Nagyovou prý telefonicky hovořili o možných postech pro rebelující poslance.
