Podobně jako Bohumil Říha přepracovával pro nová vydání svou Dětskou encyklopedii (poprvé 1959), činí tak i Jiří Žáček (nar. 1945) se svou neodolatelně komicky nazvanou Žáčkovou encyklopedií pro žáčky (1. vyd. 2002). Teď ji Albatros vydal s ambiciózním titulem Encyklopedie pro děti 21. století (227 str.).
Tento slovník naučný, slibující "fakta - verše - humor - obrázky" (ilustroval původně Jiří Fixl, teď Radana Přenosilová) chce srozumitelnou a poutavou formou seznámit se základními pojmy ze všech oborů lidské činnosti a ovšem i ze světa přírody "děti od 6 let".
Před třinácti lety děkoval pan Žáček "za mnoho cenných připomínek, upřesnění a ověření údajů (...) Mgr. Markétě Gorenčíkové" a "za nadstandardní, pečlivou a zároveň tvořivou spolupráci" redaktorce svazku PhDr. Šárce Krejčové; teď takto veřejně neděkuje nikomu, přitom jméno Šárka Krejčová čteme v tiráži i tentokrát.
Nové a přejmenované vydání Žáčkovy encyklopedie je upravené, rozumí se s pozměněným heslářem; něco zmizelo, něco přibylo, tak to chodí. Některá hesla byla sdružena do větších celků pod jedno heslo souhrnné, například hmyz se tu skládá z devíti krátkých hesel: čmeláci, vosy, mravenci, včely, mouchy, motýli, kobylky, vážky a komáři. Bylo krácení textu ku prospěchu? Například mouchy v prvním vydání přenášely "choleru, malárii, žlutou zimnici a spavou nemoc", teď se jim úvazek zmenšil, "přenášejí řadu chorob, například malárii a spavou nemoc". S plytkým čtyřverším "Povídala moucha mouše:/ Já mám hrůzu z chocholouše./ Skáče kolem, hop hop hop,/ my jsme jeho ptačí zob!" (podobná procházejí celou knihou) se však autor rozloučit nedokázal.
Encyklopedie registruje změny v lidském poznání i změny demografické, před třinácti lety kroužilo okolo Slunce "9 planet", nyní "8 planet" (viz heslo slunce; v textu samém se však píše důsledně Slunce, v hesle Bible, v prvním vydání bible, je to zase naopak), o naší planetě psal autor před třinácti lety, že na ní žije "6 miliard lidí", teď "víc než 7 miliard lidí" (viz heslo Země). Některá hesla zůstala nezměněna, jiná autor propracoval. Například v hesle tabák původně stálo mj.: "Nikotin je droga. V malém množství působí povzbudivě, ale je návykový. Kdo si na kouření zvykne, těžko se své závislosti zbavuje." Dnes se říká důrazněji: "Nikotin je droga. V malém množství působí povzbudivě, ale je návykový a může člověka i zabít. Kdo si na kouření zvykne..." atd. V hesle bohatství pan Žáček škrtl slova "U nás se vzdělaný a pracovitý člověk bídy bát nemusí". Copak, že by to už neplatilo? Heslo duše začínalo: "Někteří lidé věří, že v lidském těle sídlí duše..." Teď: "Mnoho lidí věří..." Hle, autor "pozemské poezie", se na stará kolena posunul ke spiritualitě.
Občas se inovace projevila jazykovou toporností, příkladem budiž heslo zbraň. Končilo slovy: "Až se lidé naučí žít spolu v míru, budou zbraně k vidění jen v muzeích." Dnes neobratně: "Mnoho lidí sní o tom, že lidé se naučí žít spolu v míru a zbraně budou k vidění jen v muzeích." Revize měla vést k odstranění banalit (to se občas i stalo, třeba z hesla hřebík zmizelo moudro "Zatlouci hřebík není jen tak") a chyb, nikoli ke vzniku nedorozumění. Heslo král přináší výčet: "Nejvyšším představitelem Velké Británie, Belgie, Nizozemska, Dánska, Norska a Švédska není prezident, nýbrž král nebo královna." V prvním vydání bylo náležitě uvedeno i Španělsko. Čím si pana Žáčka rozhněvalo, že je škrtl?
A proč se v heslech stroj a továrna opakuje - tehdy i dnes - formulace "výrobní linky (...) vyžadují odborně vyškolenou obsluhu", neví asi ani autor sám. Budiž mu však připsáno ke cti, že pokročil v sexuální výchově. V hesle láska před lety sděloval: "Když se do sebe zamilují dospělý muž a dospělá žena, mluvíme o lásce milenecké. Když se rozhodnou žít společně, zpravidla uzavřou sňatek a jejich vztah se změní v lásku manželskou. A když se jim narodí děti, milují je láskou rodičovskou." Pro "děti 21. století" vzniká láska milenecká, "když se do sebe zamilují muž a žena" (dospělost už není podmínkou). Přibyla pointa: "Anglickým slovem sex rozumíme tělesnou lásku. Patří k ní líbání a mazlení, které u pohlavně zralých mužů a žen zpravidla vrcholí pohlavním spojením - souloží. Sex je přirozenou součástí milostného vztahu mezi dospělými partnery." A je to venku!
Sexem život začíná, smrtí končí. "Každý jednou zestárne," psal pan Žáček tehdy a opakuje to i dnes (viz heslo smrt.). Není to pravda. Ale asi se to dětem zatím nesmí říct.
