Kdyby odboráři a nezávislé iniciativy vylepili miliony plakátů zvoucích na protivládní demonstraci 17. listopadu, nevyrovnali by se "zvacímu" jednání sněmovny v noci ze 7. na 8. listopadu (shodou okolností zrovna ve dnech výročí Říjnové revoluce, 1917, a Bílé hory, 1620). To, jak pravice prosadila daňový balíček, církevní restituce a prováděcí zákon k důchodové reformě, bylo přesnou ilustrací plakátu hlásajícího, že DEMOKRACIE VYPADÁ JINAK.
Jak to, že si tihle lidé - skutečné zosobnění mocenské arogance - vůbec dovolili nazývat své vlastní oponující poslance "pučisty"? Sami jednají pučisticky na každém kroku. Zloději volají "Chyťte zloděje!", v našem případě nejen metaforicky, ale i v příšerné doslovnosti. Jak mohou aranžéři všech zlodějen posledního dvacetiletí vůbec vypustit z úst, a to nejen v souvislosti s církvemi, že "co bylo ukradeno, musí být vráceno"? Tak ať svůj vlastní lup navalí i oni! Hned!
Před náhle posílenou vládní koalicí je ještě halda zákonů k odhlasování: reforma terciárního školství (výpalné, pardon, "zápisné" pěkně na dřevo); zákon o zdravotním pojištění (přesun rozhodování o úhradách do rukou pojišťovacího byznysu); zákon o úřednících (takzvaná "odpolitizace", což měla být demafianizace státní správy - ne, tohle určitě neodhlasují, pokud nebude smysl zákona vyprázdněn).
V plánu je i zákon o státním zastupitelství, který počítá se zřízením - občané, podržte se! - útvaru pro boj s korupcí. To se to bude hlasovat s fungl novým poslancem Romanem Pekárkem (ODS), nepravomocně odsouzeným za korupci. Ano, teatrálně ho přesvědčují, aby odešel ze sněmovny a od modrých skautů vůbec. Pekárek má ale zatím jasno. Kudy chodí, opakuje, že neslíbil opuštění sněmovny ani v případě, že soud jeho vinu potvrdí. A že chce být loajálním členem klubu ODS...
Co vlastně opozici zbývalo jiného než skryté výzvy směrem k veřejnosti, že míč je teď na její straně? A že hřiště je pro politiky nanejvýš ještě Ústavní soud, pro lid však jedině náměstí a ulice českých měst?
Než v té "revoluční" dlouhé noci opustili sociální demokraté a komunisté sál, sdělili důvod: "Myslím, že by opozice neměla dále legalizovat a dávat zdání normálnosti tomu, co se tady odehrává." (Lubomír Zaorálek, ČSSD) "Tuto lumpárnu prostě nebudeme legitimizovat." (Pavel Kováčik, KSČM) Chtěli sdělit, že tato vláda ztratila oprávnění vládnout. Že je dovoleno ji neposlouchat. A Jaroslav Foldyna (ČSSD) šel dál, když přečetl, co mu píší voliči: "Jardo, řekni těm koaličním... (zde vynechal nepublikovatelné slovo), že je jednou budeme soudit za vlastizradu. Ta se totiž na imunitu nevztahuje." A předsedající schůze Miroslava Němcová na to mechanicky, leč smysluplně sdělila plénu: "To byla faktická poznámka." To bych prosil!
Někdy jsou věci už natolik zoufalé, že to vážně začíná být sranda. Tento národ vždycky přežíval zabalen do humoru. Humor je úhel pohledu, nikoli bavičství blbounů nejapných. A pravda nebyla devalvována, když poslanec Vít Bárta (VV), jenž sám kvůli podezření z korupce takříkajíc lítá po soudech, v té dlouhé noci deklamoval: "Nakonec to praskne a padne. Naštěstí se intenzivně blíží doba, kdy se zúčtuje." To znám, to je Petr Bezruč. Nebo Cimrman? "Přijde den, zúčtujem spolu."
Současná věrchuška a její přikvokávači ovšem rovněž sekají parádní čísla. Host brněnského sjezdu ODS, místopředseda Strany soukromníků Rudolf Baránek řečnil o tom, že v koalici probíhá "holý boj o jeden hlas". Nějak předem věděl, že půjde o boj bez skrupulí. O dvou uplynulých letech si zafilozofoval: "Nikdo nečekal, co nás čeká." A k budoucnosti si pro změnu - na adresu Petra Nečase - bezděčně zaveršoval v rýmu téměř absolutním, cimrmanovském: "Věřme, že to vydrží a vládu udrží."
Mluvit ve verších dovedou. Co kdybychom jim tedy - v ulicích a na náměstích - pořádně zazpívali? Aby se na tu demokracii, která vskutku vypadá jinak, a na trochu lepší časy alespoň blýskat začalo.
