Očima Martina Hekrdly
Bude líp
12.10.2013 18:30 Glosa
Mnozí ekonomičtí analytikové jsou úctyhodní: vždycky je člověk najde na telefonu, vždy mají čas napsat článek do novin (samozřejmě analytický, poučený a hluboký) a pokaždé dojdou k jasnému závěru (byť často opačnému než před týdnem). Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek se od nich liší zvláště tím, že - kromě relativní stálosti úsudků - umí na hospodářskou situaci pohlédnout navíc i neotřele a inovativně. Ve středečním vydání deníku E15 například dospěl k názoru, že "odbory ukončily krizi". Cože?
Tohle se musí vzít od lesa. Podle Sobíška - budiž zde převyprávěn a mírně doplněn - se vlastně běžná makroekonomická data přeceňují. S jejich použitím může totiž být řeč o pozitivním vývoji u nás jenom v průmyslu, hlavně v automobilovém (ovšemže zejména v mladoboleslavské filiálce Volkswagenu, ve Škodě Auto). Podle týchž dat však v jiných odvětvích jako by všechno šlo od desíti k pěti. Tolik vzývané vývozy se v létě tedy moc nepředaly. V maloobchodě se stále obráží uťáplá mentalita domácností, od peněz důkladně vysmejčených. Nezaměstnanost se zvýšila s odchodem letní sezóny a příchodem nových absolventů škol na trh práce. Stavebnictví je dokonce naše - napsal Sobíšek - "Achillova pata".
Člověk se pak nediví zakladateli a vůdci hnutí ANO 2011 Andreji Babišovi, který ve středečním chatu se čtenáři on-line deníku TÝDEN.CZ. výslovně uvedl: "Pro mě osobně by byla lákavější práce v opozici. Novou vládu nečeká vůbec lehké období." Tak "bude líp", nebo nebude? ANO, nebo NE?
Ale pozor! Je tu - vraťme se k Sobíškovi - po ruce jiný a přesvědčivý indikátor: chování odborů ve státem vlastněných firmách. Napsal doslova: "Požadavek na pětiprocentní růst mezd, který zazněl z úst (odborářských) vyjednávačů v Českých drahách, by se v krizi nikdo neodvážil vyslovit. Krize skončila."
Co s čím souvisí
Už zase? Velmi odvážné tvrzení. Navíc otištěné v den, kdy Mezinárodní měnový fond už pošesté za sebou zhoršil globální předpověď růstu světové ekonomiky. Nacházíme se v době, kdy rovněž drhne hospodářský růst rozvíjejících se zemí a 1 350 milionů Číňanů začalo zničehonic šetřit (ačkoliv se všichni světáci - od kádrů pekingského politbyra až po rádce na berlínském kancléřství - spoléhali na pravý opak: na zvýšení čínské koupěschopné poptávky). Do toho vpadl zničující a zcela šílený konflikt v USA mezi zfanatizovanými republikány a demokratem Obamou o (ne)prolomení dluhového stropu. Spor ze zákona významně přibouchl víko federální kasy. A nejde vůbec o to, že státní kontroloři potravin a jejich laboranti přestali pracovat, takže se jídlem a pitím přiotrávilo už skoro 300 Američanů. Jde o to, že "vypnutí" (shutdown) erárních zdrojů a celý ideologizovaný konflikt, vyjevující krizi amerického bipartismu, se přenesly do úrokových sazeb, zhoršily podmínky na bankovním trhu a ohrožují celý svět recesí.
Nevadí. Železniční "odboroví bossové" v malém Česku, které američtí středoškoláci k tabuli vyvolaní zaboha nejsou s to najít na mapě, si dovolili - měli tu jásavou drzost - vznést požadavek na zvýšení mezd o celých pět procentních bodů. "Krize skončila", jsme za vodou. A tak je jisté, to se přece rozumí samo sebou, že opravdu bude líp...
Možná bude. Ale jen proto, že do hry na té naší železnici vstoupil poněkud jiný ukazatel: dlouhá léta vzájemně rozhádaní odboráři Českých drah se konečně dohodli na společném postupu, předložili svým šéfům vlastní návrh kolektivní smlouvy a dosáhli tak vskutku historické "výhody prvního podání". Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců, Svaz odborářů služeb a dopravy, Cech strojvůdců a dalších šest (!) odborových organizací jediné firmy konečně pochopily to, co jsme před skoro již čtvrtstoletím v našem "listopadovém uragánu" všichni skandovali: "V jednotě je síla!"
S makroekonomickými ukazateli toto heslo přímo nesouvisí. Avšak s tím, "aby tu chtěly žít i naše děti", souvisí hodně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.