<span>Ivan Nový:</span> Honors Academia

Výjimečně talentované studenty je třeba pěstovat, hýčkat si je. Dnešní trend – mít co nejvíce vysokoškoláků, přijímat co nejvíce studentů – však péči o elitu komplikuje. Vysoká škola ekonomická mimořádně nadaným mladým mužům a ženám nabízí speciální program Honors Academia.

Silná konkurence mezi Evropou a ostatními ekonomickými regiony, jako jsou USA či Asie, nutí země hledat nové zdroje konkurenčních výhod. Přestávají jimi být jen nízké výrobní náklady a levná pracovní síla; nově jsou to spíš nositelé inovací, nových, netradičních řešení, velké přidané hodnoty. Pozornost se obrací tam, kde se tvůrci těchto posunů dají objevit.

České vysoké školství si vytklo užitečný cíl: v co nejkratší době zpřístupnit vysoké vzdělání maximálnímu počtu mladých lidí. A vysokoškoláky dál vzdělávat během celého života. V orientaci na kvantum studentů se však nenápadně začala vytrácet pozornost superkvalitě: těm, kteří jsou výjimeční odbornými znalostmi, dovednostmi i osobností. Jsou ochotni obětovat čas, úsilí a často i peníze svému růstu. Uvědomují si, že to společnost v budoucnu ocení a také odmění. Pedagogové si jich cení, a pokud jim síly stačí, snaží se jim věnovat více času. Radí jim, diskutují s nimi, jenže i tak se mimořádní studenti většinou ztratí mezi ostatními v davu průměrných. Pak jen těžko loví v paměti, jak se jmenovali, a netuší, kde je jim konec.

Přitom rating světových univerzit kromě řady dalších kritérií bere v potaz, jak jsou hodnocené ústavy schopny supertalentované studenty rozpoznat a nabídnout jim dodatečné vzdělání. To musí odpovídat jejich nadprůměrným schopnostem a aspiracím a současně je spojit s nejlepší a nejnáročnější praxí.

Pro Vysokou školu ekonomickou to znamená vybudovat systém, ve kterém talenti budou mít možnost setkat se se špičkovými odborníky jednotlivých disciplín při nových formách výuky. A také poznat, jak pracují nejúspěšnější manažeři, ekonomové a firmy, které fungují u nás, a pokud možno i v zahraničí. To vše cíleně, systematicky.

Fakulta podnikohospodářská VŠE se inspirovala tím, jak to dělají v Německu. Ve spolupráci s Universität Regensburg připravila program Honors Academia – Elitní program pro studenty VŠE v Praze s výrazným talentem a manažerským potenciálem.

Zatímco podobným elitním projektům se v USA věnují již od šedesátých let, v Německu byl poprvé spuštěn až v roce 2003. Podpora výkonové motivace má tak v Evropě oproti Spojenýum státům zpoždění. Úspěch se ale dostavil téměř okamžitě. Rating ekonomické fakulty regensburgské univerzity se zlepšil o patnáct příček a atraktivita fakulty se zřetelně zvýšila – pro budoucí zaměstnavatele, ale také pro současné i budoucí studenty.

Naše škola to vnímá a má jasný cíl: vytvořit nadstandardní, velmi náročný vzdělávací a tréninkový program pro nejtalentovanější studenty s manažerskými schopnostmi a zároveň vzbudit zájmem o jeho využití v budoucí pracovní kariéře. Program probíhá mimo základní studijní povinnosti a nabízí – i vyžaduje – hodně práce navíc.

Podnikům umožní, aby se samy účastnily formování profilu nejlepších absolventů. Naopak studentům je tak nabídnut bezprostřední kontakt s nejlepší firemní praxí v Česku i v zahraničí.

Existuje jistě i řada rizik a úskalí tohoto dlouhodobého projektu. Otázkou zůstává, zda se do něj přihlásí skutečně ti nejlepší studenti, zda si elita nebude i nadále raději hledat vlastní cesty seberealizace. Problematická může být i závist studentů, kteří se do programu nepřihlásí nebo nedostanou. A objeví se další potíže.

Samotní talenti mohou začít uvažovat elitářsky. Ochota kooperujících firem dlouhodobě a systematicky spolupracovat – nezávisle na personálních „zemětřeseních“ v jejich managementu – může být rovněž rizikovým faktorem. To vše jsou úskalí, kterým bude muset fakulta čelit. Nicméně zkušenosti zahraničích škol hovoří jasně: rating fakulty roste i studentům, kteří se přímo do superprogramu nevejdou.

V Česku jde o první profesionální pokus vnést do vysokého školství diferencovanost, konkurenci a vysokou náročnost. Něco, co tam dříve nesmělo existovat.

Autor: Ivan Nový, vedoucí katedry psychologie a sociologie řízení Vysoké školy ekonomické v Praze
Illusrace: Martin Velíšek