Jan Lasák: Texas dal milost

Připomíná to závěrečnou scénu rádobyoscarového filmu. Afroameričanu Kennethu Fosterovi ml. je 30. srpna udělena milost, čímž uniká texaskému hrobníkovi z lopaty jen o několik hodin dříve, než mu má být do žil vpravena dávka smrtící injekce. Působivé, akční. Kennethův příběh však v lecčem překračuje běžné kontury hollywoodských scénářů.

Na texaské „zelené míli“ čeká na popravu několik desítek odsouzenců. Jen o Kennethovi však bylo všeobecně známo, že nevraždil. V mládí týraný muž byl před více než deseti lety odsouzen k smrti za účast na loupežném přepadení, při kterém jeho kamarád zastřelil pětadvacetiletého studenta práv M. LaHooda. Když byl střelen do spánku, Kenneth seděl za volantem automobilu o padesát metrů dál. Vrah byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Kenneth však dostal kvůli scestným texaským zákonům od poroty také nejvyšší trest. Před popravou ho zachránila guvernérova milost.

Pro osvícené pozorovatele je milost udělená ve státě, který popravuje Afroameričany a Hispánce jako na běžícím pásu, překvapující. Guvernér Rick Perry totiž milostmi dosud šetřil. V roce 2004 dokonce zamítl žádost K. Petersonové, u níž byla experty prokázána schizofrenie. Pro její omilostnění se tehdy Komise pro milosti a podmínečná propuštění (Texas Board of Pardons and Paroles) vyslovila takřka jednomyslně. Ani to s guvernérem nehnulo. Pokud již během svého bezmála sedmiletého působení v úřadu Perry žádost o milost vyslyšel, stalo se tak díky rozsudkům Nejvyššího soudu Spojených států; jeho soudci odmítli posvětit americké popravy mladistvých a mentálně retardovaných jedinců.

V mezinárodním kontextu připomínají skutkové události Kennethova případu ostrovní osud Dereka Bentleyho. Derek, podobně jako Kenneth, nebyl tím, kdo před více než padesáti lety ve Spojeném království stiskl spoušť. I jemu tehdy bylo devatenáct. Přesto byl popraven. Nechuť, již Derekova exekuce vyvolala, však nakonec stála u kořenů odmítnutí absolutního trestu na britských ostrovech.

Kennethův případ v Texasu patrně nepovede k odmítnutí trestu smrti. Tento relikt jižanského otroctví patrně jen tak odstraněn nebude. Prozatím. Udělená milost však poprvé ukázala, že texaská touha po pomstě a krvi není bezbřehá. Guvernérovu milost mohou Američané vnímat jako záchvěv lidské spravedlnosti, nad níž se rozzáří i texaská noční obloha. A nejen Američané, také svět si gesta Perryho všiml.

Autor je studentem práv v Chicagu