Ježíšku, kamaráde... Neskutečný rozhovor vánočních soupeřů

Domácí
23. 12. 2015 18:51
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Vánoce jsou příšerně stresové období, to víme všichni. Nákupy, úklid, zdobení stromku - kdo to má všechno zvládnout? A teď si zkuste představit, v jakém presu musejí být ti, kolem kterých se tyhle svátky točí: Ježíšek a Santa Claus. Co by si asi tihle dva řekli a nač by si postěžovali, kdyby měli tu možnost?

Ježíšek:
Santo, kamaráde, můžeš mluvit? Mám průšvih, čoveče, nemůžu nikde sehnat Minecraft. Já vlastně ani pořádně nevím, co to je, ale je po tom děsná poptávka, skoro každej to chce - ty to určitě budeš znát, viď?

Santa: Zdar. Se nediv - co to ten kluk švédskej, co to vymyslel, bouchnul Microsoftu, máme toho tady mraky. A ty to fakt neznáš? No, to je taková hra, stavebnice, každej po tom blbne. Neboj, nějak se domluvíme. Hele, máš taky takovej fofr?

Ježíšek: To mi povídej. Vždyť já se ještě ani nestačil oblíct, co mám práce.

Santa: To ti závidím, dyť já bych občas taky radši lítal nahej. Víš, jaký je v tom kožichu a v tý čepici vedro? Copak vo to, venku to ještě jde, ale to máš pořád komínem dolů do přetopenýho pokoje naplnit fusekle, zpotím se u toho a pak zas do mrazu - to je vo zápal plic. A navíc je ten můj mundúr celej červenej, dyť já fakt vypadám jak idiot.

Ježíšek: No, vypadáš jak reklama na limonádu, to je fakt. Ale zas to pití fasuješ zadarmo, ne? Se aspoň osvěžíš.

Santa: Děkuju pěkně. Pils to někdy? Hnědý, přeslazený, plný bublinek. Já ti po tom krkám. A ty dobře víš, že musíme pracovat potichu. Nehledě na to, že jak mi toho cpou celý kamiony, je mi z toho blbě, a ještě tloustnu - dyť já kolikrát uvíznu v komínu a sobi mě musej tahat ven. Copak ty seš v pohodě. Dáš si, co chceš - sunar, mešní víno, ranní rosu, co ti kdo dá. Ale já musím chlastat jako blázen tu hnědou brču.

Ježíšek: Hele, to mi neříkej, že si to někdy neřízneš rumem a neuděláš si cuba libre.

Santa: Já nemůžu. Vždyť já jsem stejně jako ty ve službách vrchnosti a starej vyhlásil Kubě embargo... No, abych nekecal, jednou jsem si tu slaďárnu trochu potunil bourbonem. Ale jak na to nejsem zvyklej, no já ti dopad. Ještě že jsem někde nelítal na saních. Stejně z toho ale byl malér jako kráva. Vůbec nevím, co jsem dělal, ale oni o tom natočili film! A hned celovečerák! A víš, jak se to jmenovalo? Santa je úchyl! Takhle sprostě mě podrazil Hollywood. Zlatej bulvár - to by bylo jen pár foteček, za pár dní by se na to zapomnělo a řešil by se jinej průšvih. Ale tohohle byly plný kina. To normálně vydělalo pětačtyřicet mega! Tady vidíš, co jsou ty lidi zač. Já jim každoročně tahám dárky, makám jako šroub - a tohle mám za to? Nevděk, mladej, nevděk světem vládne. Člověk Santovi vlkem a tak podobě. Jo, a kdybys viděl toho týpka, co mě hrál, takhle blbě snad nevypadám.

Ježíšek: Já ti rozumím - Hollywood, to jsou mrchy proradný.

Santa: Ty si máš tak co stěžovat - o tobě udělali muzikál. A hned prej Superstar!

Ježíšek: To ještě ušlo, ale co ten blbeček Gibson s tím Umučením? Nejkrvavější film? O mně? Kdyby se mě aspoň někdo zeptal, poradil se, já bych mu řek, jak to tenkrát bylo. Ne, voni si to napsali sami. A kdyby mě ten Mel Gibson aspoň hrál. Slavnej, rozumíš. Mad Max, bomba. Ale to přišel nějakej Caviezel na casting, byl první, hned ho vzali, prej to nebude tolik stát. Rozezná světlo od tmy, bum a je na place. Aspoň kdyby to byla sranda. Teda já se u toho řezal, ale ty lidi jsou fakt blbý, oni to vzali vážně. Někdo i omdlíval, jak prej to je krutý.

Santa: No, počkej, komedii ale o tobě natočili, ne? Takový ty Angláni praštěný...

Ježíšek: Jo, ty myslíš Monty Pythony? Ale to nebylo o mně, dyť to bylo celý o tom blbečkovi Brianovi, já tam mám jen štěk.

Santa: Ale zacvakali to Beatles, to už je taky něco.

Ježíšek: No co, udělali si kariéru na hlášce, že jsou slavnější než já, tak ať platěj. A co jinak - hodně práce, říkáš?

Santa: Až nad hlavu! Kde jsou ty časy, kdy se ještě žádosti o dárky psaly rukou. Dneska to každej posílá e-mailem, esemeskou nebo přes Facebook a neví, kdy přestat.

Ježíšek: To máš z těch svejch novot. Já pěkně sbírám dopisy za oknama, a ještě ušetřím za elektriku. I když je teda fakt, že si někdy připadám jako pošťák. A navíc luštit ty dětský čmáranice je fakt peklo. Teda sorry, dřina.

Santa: Máš recht, prcku, měl bys jít s dobou.

Ježíšek: Tobě se to řekne - jít s dobou. Zkoušel jsem se zaregistrovat na Facebooku, ale co myslíš? Až od třinácti. Zase podraz, rozumíš. A kdo za tím stojí? Zuckerberg! Od Židů prostě nikdy nevzešlo nic dobrýho. Nejdřív člověka ukřižujou, a když vstane z mrtvých, tak ho ani nepustí do virtuálního světa. A já se tak těšil, jak budu sbírat lajky. Kolik jich máš ty?

Santa: Tak pár milionů to bude - kdo by nechtěl mít na Vánoce plnou fusekli. Ale jasně, že záleží jak v který zemi. To víš, mladej, snažím se expandovat, důležitý jsou nový odbytiště a bez fejsu to dneska prostě nedáš. Kde teď vlastně momentálně operuješ?
Ježíšek: Zrovna dělám na Česku. Taková díra mezi Andělou Merkel a ďáblem Putinem.
Santa: Česko říkáš, hmmm... Koukám, kolik mám lajků na českým Facebooku. Jen sto devět?!

Ježíšek: No jo, tady nemáš šanci. Oni už sem kdysi chtěli protlačit dědu Mráze, dokonce to mělo podporu na nejvyšších místech, ale nevyšlo to. A v tvým případě to taky neklapne. Oni sice Češi svýho času byli blbý do všeho americkýho, ale pak jim došlo, že by to tvý jméno museli počeštit -a Svatý Klaus, to už by fakt bylo moc.

Santa: Zachovej svatej klid, to je jen otázka času. Hele, ty taky nejsi dvakrát marketingově správně uchopenej. Kdysi to možná stačilo, ale v dnešní době musíš mnohem víc dbát na značku. Podívej se na sebe - logo žádný, image nic moc, navíc sis dodneška ani nezaregistroval ochrannou známku Little Jesus Ltd., jak jsem ti říkal. Furt je mimochodem volná. Jak dlouho si myslíš, že v dnešní digitální době ještě vydržíš s tou báchorkou o nahým borcovi z jeslí, co roznáší dárky. A jak asi?! Schválně jsem si hodil do Googlu: Jak nosí Ježíšek dárky?A víš, co jsem našel? Že tenhle dotaz někdo položil webu Vira.cz. A ani tam na to neuměli odpovědět... Mimochodem, to mi taky řekni, ty tvoje dopisy - co jako děláš, když to po nějakým harantovi nemůžeš přečíst?

Ježíšek: No co by, tak ten dopis někde zabordelím a hodím to na Jidáše. Ten už to má u lidí stejně polepený. A co ty: mi neříkej, že splašíš všechno, co děťátka chtěj.

Santa: Musíš bejt progresivní. Já se už před pár lety spojil s Amazonem a jsem v klidu. Pošlu objednávku a oni dodaj na místo určení.

Ježíšek: Se nevytahuj, ty krbaři, nebo se spojím s Kofolou a uvidíš! Mimochodem já ty tvoje krby taky jednou zkusil, ono to v Čechách dlouho nebylo, to až teď v poslední době zas jdou nějak do módy, tak jsem si říkal: "Zkusím jeden prolítnout, kdyby někdy bylo potřeba." Zrychtovanej jsem byl jako horník! A taky jsem si zkusil vypučit nějaký ty soby jako ty. No... úplně sobi to nebyli, ale to je jedno. Čtyři nohy to mělo, to je hlavní. Jsem s tím vjel do centra a už malér. Do hodiny botička, že prej parkuju na modrý. A ještě ke všemu jsem nakonec musel jít shánět košťátko a lopatičku, abych to po nich uklidil. Kolik ty vůbec máš toho vánočního dobytka?

Santa: Devět kousků. Počkej - jestli si ještě pamatuju všechny. Tak to máme Dasher, Dancer, Prancer, Vixen, Comet, Cupid, Donner, Blitzen a samozřejmě Rudolf. Toho asi znáš, ne? O tom se zpívaj písničky. Trochu mu to vlezlo do hlavy a dal se na pití. Už z toho má červenej čumák. Ty jo, představ si ten průšvih, kdyby se to provalilo. A to už vůbec nemluvím o tom, co mě ročně stojí ustájení. A víš ty co, chlapče? Já bych pro tebe měl návrh. Takovej oboustranně prospěšnej deal - rozumíme si?

Ježíšek: Ježiš... teda Santa, co zas blbneš? Tys o mně nečet knížku? Že jsem svého času všechnu tu kšeftařskou a veksláckou chamraď vypráskal z chrámu? Těmahle rukama a vlastnoručně upletenejma důtkama? To byly časy mimochodem. A ty teď na mě s byznysem?

Santa: No né, tak pardon. Já měl jen dojem, že bys potřeboval helfnout s tim Minecraftem.

Ježíšek: A jo, já bych na to úplně zapomněl! Tohle je velká věc, to nemůžu zvrzat. Bez tý pitomosti jsem nahranej. Ale pochop to, já prostě už ze zásady nemůžu obchodovat, to mi cpala do hlavy už moje píáristka. Víš co, uděláme to jako akt křesťanský lásky, ne? To je cajk, proti tomu nemůže nikdo nic mít.
Tak jak to provedeme?

Santa: Já ti seženu ten Minecraft a ty mi jako protislužbičku u sebe ve chlívě zaparkuješ soby. O co jde, už tam máš krávu a osla...

Ježíšek: Slušně o rodičích, kámo, brzdi!

Santa: Ale já nemyslel tvý starouše, buď v klidu. Mluvil jsem o tom skotu, co už tam máš. Takový malý stádečko se tam v pohodě vejde, ne?

Ježíšek: Snad jo, akorát on otec nerad vidí, když si tahám domů další zvířata. Taky mám trochu strach, aby mi nesežraly všechno seno. Na čem bych pak spal?

Santa: Dělej, jak myslíš, ale představ si těch zklamanejch dětí. Ta jejich rozzářená očka? To by ti nebylo líto?

Ježíšek: Ach jo... No, dobře, ukecals mě.
Hele, a splašíš mi i lego Minecraft? Máš podzemní důl? Pouštní hlídkovou stanici?
Sněžnou skrýš taky? A co farmu? A draka Endera?

Santa: Jasně, u nás v Americe máme všechno. Tak platí?

Ježíšek: Ujednáno, ustájeno. Pošli Minecraft s předstihem, ať ho zprubnu, a až budeš mít po letošní šichtě, lifruj mi sem soby. Hele, a kdybych náhodou neotevíral, tak sorry.
Ale znáš to - kdo si hraje, nezlobí. Ale ani neotvírá. Tak čau, strejdo.

Santa: Tys na to zase vyzrál, naháči. Tak zdar. A zase za rok. Jo, a šťastný a veselý.

Autor: Jindřich Göth, Honza Dědek

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ