Do 25. ledna jsem nevěděl, jaká špína se mnou sdílí redakci. S kolegou Lubošem chodíme na pivo, loni mě pozval na svatbu a co chvíli řešíme jeho problémy s novou garáží. Kolegu Honzu potkávám při rauchpauzách na balkoně, kde nás baví anglickým humorem. Kamarádi, myslel jsem a těšil se, jak si užijeme mou páteční oslavu.
Neužijeme. Kolega Luboš a kolega Honza jsou totiž svině, a ne ledajaké. Obyčejná, malá česká svině škodí v malém – udá souseda, pošpiní kliku od dveří, otráví psa. Udat kulturní hrdiny, pošpinit českou stopu v dějinách kinematografie, otrávit národ, to vyžaduje těžší kalibr.
O co jde: kvůli článku těch dvou málem Markéta Irglová s Glenem Hansardem nedostali nominaci na Oscara! Napsali, že písnička česko-irského dua zcela neodpovídá nominačním pravidlům, neboť léta před nahráním pro film zněla při Hansardových koncertech. Akademie nakonec usoudila, že místa, kde byla píseň hrána, nebyla dostatečně důležitá, takže smí jít dál. Tím zároveň potvrdila pravdivost faktů uvedených v článku. Koho by však zajímala pravda.
U nás se vždycky hrálo na výsledek a nikdo si nestěžoval. Jaká byla sláva, když se fotbalisté se lvíčkem na prsou proti Faeřanům vykašlali na konvence a místo fair vrácení míče skórovali. Světu jsme předvedli českou chytrost, body byly doma a ostrovní amatéři se mohli jít klouzat. Národ jásal. Fair play, pravda, to jsou jen slova. Vyjímají se na prezidentské standartě, ale tahat je do života?
Však se taky lid ozývá a kolegové konečně vědí, co jsou zač: například „nepřející buzeranti“, „pomocná stráž VB“ nebo „lidský póvl“. A jejich snahy hájit se... Takový Jan Hřebejk jejich plky vůbec neřeší, vede si svou a dobře dělá. Pisálci mohou stokrát opakovat fakta. Hřebejk zase ví, že všechno zlo pochází ze závisti redaktorů uplacených kačerem Donaldem a Filipem Collinsů.
Jen ostatní novináři se moc nepředvedli. Díkybohu za televizního matadora Otu Svobodu, který dokázal najít ta správná slova (nýmand a bonzák). Je skvělé vědět, že – pravda nepravda –
šéf kultury v ČT by poctivého tuzemského umělce žádným cizákům neudal. To už není pouhá veřejnoprávnost, to je postoj přímo lidovědemokratický.
Jsem zkrátka vděčný, že mi tolik českých vlastenců umožnilo vidět falešné kamarády v pravém světle.
Foto: AP