Oslavili jste důkladně Mezinárodní den žen? Tak vězte, že jste složili poklonu radikální bolševičce Kláře Zetkinové, jejímu příteli Vladimíru Iljiči Leninovi a potažmo i jejich myšlenkovému dědici Vladimíru Putinovi. MDŽ zůstal komunistickým svátkem a jen bůh ví, proč se Češi tohle reziduum minulosti snaží stále přetvářet v něžnou oslavu ženství.
K historii Mezinárodního dne žen někteří historikové počítají už jednu akci z časů starého Říma. Tam se od třetího století před naším letopočtem slavil na počátku jara svátek zvaný Matronalia zasvěcený bohyni Juno, jenž byl oslavou žen a protějškem mužských Saturnálií. Většinou však učebnice dějepisu hledají kořeny MDŽ až v 19. století, často se například uvádí datum 1857 a tehdejší demonstrace textilních dělnic v USA. Nebo rok 1909 a generální stávka zaměstnankyň jedné velké newyorské textilky. Společnost té doby skutečně považovala ženy za méněcenné pohlaví, které v továrnách dřelo za nižší platy než muži a ani v demokratických zemích nemělo před první světovou válkou volební právo, tedy s výjimkou Finska.
Hlavně evropské sociálnědemokratické hnutí proto na počátku 20. století hodně stálo i o dělnické hlasy žen, které by levicovým partajím vylepšily volební výsledky. A radikální odnože těchto stran, které se zhlížely v anarchismu či bolševismu, sice pro ženy rovněž žádaly hlasovací právo, nicméně hodlaly slabší pohlaví využít i v případném násilném pokusu o převzetí moci.
Mezinárodní den žen si vymyslela německá sociálnědemokratická politička Klára Zetkinová (1857-1933), minimálně od roku 1907 blízká přítelkyně Vladimíra Iljiče Lenina. Zetkinová navrhla první hromadnou protestní demonstraci evropských žen v roce 1910 na kodaňské konferenci Druhé internacionály, přičemž k této organizaci se hlásilo i mnoho radikálních odštěpenců sociálnědemokratických stran včetně bolševiků Lenina a Trockého nebo německých profesionální revolucionářů Liebknechta a Luxemburgové.
První společná ženská demonstrace byla vyhlášena na 19. březen 1911. V Praze se ten den sešlo asi 250 žen v sále zpěváckého spolku Hlahol a opravdu žádaly volební právo. V hlavním městě monarchie Vídni dopadla akce ještě úspěšněji. Protestů se tam zúčastnilo na 20 tisíc žen a mimo jiné nesly transparent s nápisem: "Nemáme menší mozky než muži! Za touž práci týž plat!" Jejich vzdor byl pochopitelný a upřímný. Zetkinová s Leninem ale v masových demonstracích, které se ten den konaly různě po Evropě, viděli především revoluční masu, s jejíž pomocí jednou uskuteční bolševickou revoluci.
Leninovi se bolševický převrat na podzim roku 1917 skutečně povedl. Zetkinová sice o rok později stála u zrodu Komunistické strany Německa, ale rudý puč se v Berlíně nezdařil, byť k vítězství nebylo až tak daleko. Revolucionářka posléze dožila v ruském exilu pod ochranou Lenina a Stalina, přičemž komunistická Německá demokratická republika učinila z bolševické političky národní mučednici.
O milionech mrtvých, které za sebou nechali bolševici, se není nutno zmiňovat. Kdo věří, že šlo o zločinné systémy, ten ví dost i o jejich podstatě. Kdo komunistické režimy hájí, s tím se nemá smysl hádat. Svátek žen založený politiky, kteří později iniciovali či souhlasili s hromadnými masakry odpůrců bolševického režimu včetně dětí a matek nebo s budováním gulagů pro ženy, je v každém případě hodně pochybná oslava ženství. Gottwaldovi, Husákovi a Jakešovi se samozřejmě takový svátek líbil a na MDŽ si časem navykla i velká část českých žen, o nelidské podstatě komunismu jim totiž soudruzi nic nevyprávěli. Jen ženám rozdávali dárky a rozlévali alkohol, tančilo se a případně souložilo.
Po listopadu 1989 sice MDŽ zmizel z kalendáře, avšak v roce 2004 se vrátil jako Významný den ČR, paradoxně výměnou za souhlas levice s vyhlášením Dne památky obětí komunistického režimu. Ke staronovým oslavám v režii KSČ se postupně začali přidávat sociální demokraté a dnes je svátek opět téměř celonárodní povinnou oslavou. Nevědomost ovšem neomlouvá, ta se krutě trestá. Velkým ctitelem MDŽ je totiž i ruský vládce Vladimír Putin, obdivovatel mnoha bolševických praktik. A zatímco Brežněv ve jménu internacionální pomoci poslal sovětské tanky do Československa a Afghánistánu, Putin ve jménu ochrany ruské komunity pošlapal stejným způsobem mezinárodní práva na Krymu.
Kdo letos slavil MDŽ, nějakým způsobem podpořil komunisty, jejich výklad dějin a potažmo i aktuální Putinovu okupaci Krymu. Tečka. Kdo chce přidat vykřičník, vyčinit mi v diskusi a poukázat na fakt, že MDŽ v roce 1975 uznala jako svátek i Organizace spojených národů, tomu hned odpovídám. OSN už ve své historii učinila řadu pochybených a kontroverzních rozhodnutí, kvůli nimž se hromadně umíralo, například během válek v bývalé Jugosláviï nebo v roce 1994 ve Rwandě. A že prý opět míchám hrušky s jablky? Proč ne, mnohdy až zdánlivě nesmyslné jednání vyjeví pravdu v nečekané čirosti.
