Marek Šálek v jiném stavu
Když rozum nestačí. Jak přežít souboj s developery a jejich politiky
14.11.2012 18:40 Seriál
Grantové výzvy, formuláře, žádosti, hodnotící komise, smlouvy, evaluace, vyúčtování... Podstatná, ale naštěstí nikoliv jediná součást nadační práce. Nejnověji to u nás bublá a kvasí kolem programu, který bude pomáhat lidem stojícím v čele občanských sdružení, aby nevyhořeli a zůstali ve formě. Název: "Leadership Aid". Heslo: "Hledáme osobnosti, které nemají náladu na blbou náladu". Postavy, na jejichž příbězích lze ukázat, jak to vlastně myslíme, už jsme našli. Tady je jedna z nich.
Renata Chmelová se do Záběhlic přestěhovala před sedmi lety. S manželem si řekli, že chtějí bydlet v Praze a přitom blízko zeleně. Rozhodli se pro domek na okraji rozsáhlého nezastavěného území, posledního kousku přírody sevřeného paneláky Zahradního a Jižního Města. Celá oblast byla chráněná statutem Přírodního parku Hostivař - Záběhlice, takže je ani ve snu nenapadlo, že by tady mohli začít řádit developeři. Další příběh pražského Trojmezí, jak se téměř třísethektarové zeleni říká, je spletitý, ale stojí za to jej připomenout.
Jako první začal uvažovat o zhodnocení svých pozemků realitní magnát Miloš Červenka, který skupoval zdejší parcely od původních majitelů a zceloval je do rozsáhlých ploch. Oslovil už dokonce světoznámého architekta Normana Fostera, který se nad Prahou proletěl ve vrtulníku a nakreslil první studie. Červenka nebyl ve svém úsilí jediný, nad Trojmezím mezitím už kroužili další supi: investiční skupiny Finep, Orco... A radnice Prahy 10, domovská základna Milana Richtera a Tomáše Hrdličky, jim šla na ruku.
Okamžikem, který nasměroval život paní Chmelové do nových kolejí, bylo rozhodnutí politiků změnit územní plán a umožnit v přírodní rezervaci stavět. V odůvodnění se objevovala slova "revitalizace" "optimalizace" a "stabilizace", nicméně nenápadná malůvka v příloze návrhu změny územního plánu hovořila jasně: takřka veškerá zdejší zeleň (pro představu: 400 fotbalových hřišť) se měla změnit v další sídliště. "Připadalo mi, že něco takového přece není možné, že s tím musím něco udělat," vypráví žena, která do té doby neměla nic společného s žádnou nátlakovou organizací a nelze ji podezřívat z hysterického aktivismu. Než odešla na mateřskou dovolenou, pracovala jako manažerka v oblasti komunikačních technologií. "Měla jsem svou práci moc ráda a nikdy mě nenapadlo, že bych se už nevrátila."
Následovalo drama, které našinec vídává spíš v amerických filmech typu Erin Brockovich: dvojnásobná matka ze Záběhlic založila občanské sdružení a stála u zrodu petice, kterou během jedenácti dnů podepsalo šestnáct tisíc (!) obyvatel. Archy dostal na stůl primátor Pavel Bém, vedení magistrátu však dalo jasně najevo, že jej něco takového nezajímá. Když zástupci občanů z Trojmezí vyrazili za radním pro územní rozvoj Martinem Langmajerem, zastihli tam skupinu developerů v družné náladě u lahví vína, kteří si s politikem tykali. Paní Chmelovou to neodradilo, shromáždila odborné argumenty a nechala zpracovat alternativní urbanistickou studii. Když chtěla dokumentaci představit na zastupitelstvu Prahy 10, nechal starosta odhlasovat, že o Trojmezí se diskuse nepovede. Spojila se s dalšími občanskými spolky v okolí a uspořádala demonstraci. "Tou dobou jsem už byla úplně vyčerpaná a chtěla jsem to vzdát," vzpomíná.
Potom nastal obrat. Stejní politici, kteří zvedali ruce pro zabetonování Trojmezí, se najednou usmívali na volebních billboardech se slogany "Zeleň místo betonu". A protože Česká televize v té době vyzývala občany, aby upozorňovali na témata, které se politici snaží zamést pod koberec, Renata Chmelová se ozvala. Redakce za ní vyslala štáb, který se na kauzu Trojmezí začal vyptávat i politiků, a strhl se poprask. Nastupující primátor Bohuslav Svoboda na kameru prohlásil, že odstoupí, pokud se byť jediný metr čtvereční změní na stavební parcelu. Navrch ještě slíbil, že město pozemky vykoupí od soukromých majitelů a vytvoří z nich veřejný park.
Nyní se Praha nic vykupovat nechystá, Svobodův inaugurační slib byl mimo realitu. "Vlastníci nerespektují obvyklou cenu za zeleň a ornou půdu. Chtějí přes dva tisíce tisíce korun za metr, což při ploše Trojmezí činí více než dvě miliardy korun," říká radní Alexandra Udženija. Do hry navíc vstoupila Kellnerova skupina PPF Real Estate, která v Trojmezí vykoupila 45 hektarů a o dalších pozemcích vyjednává se zbývajícími vlastníky. Plán nejbohatšího Čecha počítá s vyčleněním podstatné části území na rekreační zeleň, slibuje i "občanskou vybavenost". Lidé z Trojmezí však trvají na svém: zachování divokého charakteru přírodního parku.
Renata Chmelová se už nehroutí. Za uplynulé roky si vytvořila dostatečnou odolnost pro jednání se silnými hráči. Když jí zástupce realitní odnože investiční skupiny Petra Kellnera nabídl osobní setkání, vyslechla jej, ale poté se domluvili, že veškerá jednání o Trojmezí budou probíhat na půdě magistrátu. "Chceme, aby s námi PPF začala tvořit zcela novou studii, do jejíž přípravy by se zapojili zdejší obyvatelé. Pokud by se to podařilo, mohla by tato zkušenost sloužit jako vzorové řešení i pro další podobná rozvojová území," říká sebevědomě. A je ráda, že situace momentálně není tak konfrontační jako dříve.
"Pořád někoho hlídat, bránit se a křičet je vysilující," říká žena, která si z mnohaletého boje s politiky a úředníky odnáší alarmující postřeh: "Dokud jsme se snášeli věcné a odborné argumenty a vystupovali rozumně, nikdo si nás nevšímal. Věci se pohnuly, až když jsme začali dělat bugr a cíleně vyvolávat emoce." Do svého původního zaměstnání se už paní Chmelová nevrátila, umožňuje jí to dobrá finanční situace rodiny. "Pro manžela je moje angažmá satisfakcí, že nenosí peníze domů nadarmo," směje se.
Jejím dětem bude osm a deset let. "Přátelé ze sousedství mi od začátku pomáhají se spoustou věcí, ale nejcennější bylo právě hlídání dětí, když jsem pobíhala po jednáních." Do politiky se Renata Chmelová nechystá. "Jsem přesvědčená, že takhle dokážu víc. Politici se pořád jenom na něčem domlouvají, ale na konkrétní práci jim moc času nezbývá." Současnou radostí záběhlické patriotky je spolupráce s místními školami. "Vymýšlíme, jak k tématu Trojmezí přivést čerstvou generaci."
Seriál Marka Šálka vychází každou středu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.