Martin Fendrych: Jateční životní styl na silnicích

Máme za sebou zatím nejtragičtější týden na silnicích. Od 16. do 22. července přišlo o život 32 lidí. Od začátku roku umřelo pod koly o 61 obětí více než loni. Jatka pokračují, ač platí nový silniční zákon.

Jsme společností, jejíž jedinci se třesou o své zdraví, ale zároveň se nemilosrdně vyvražďují. Za volanty a řídítky se především my, muži, měníme v nadržené, bezohledné, spěchající maniaky. Ne všichni, menší skupina šoférů pravidla dodržuje. Ale jedete-li po obci padesátkou, máte pocit, že parkujete a kolem projíždí kolona. Když držíte devadesátku na okresce, stáváte se překážkou provozu.

Proč bodový systém nezabral? Média, politici i experti tvrdí: Ze silnic se vytratili policisté. MF Dnes minulý týden ujela 1700 kilometrů a narazila jen na šest dopravních hlídek. Vedení policie odvolává šéfa dopravní policie Zdeňka Bambase; i nový policejní prezident Oldřich Martinů se tedy domnívá, že za mrtvé účastníky provozu může policie. Ano, v ulicích a na silnicích chybí několik tisíc policajtů, řidiči se méně bojí, třesou... Pokud tato teze platí, pak většina z nás nejsou svobodně myslící občané, ale chovanci státního ústavu, jehož personál momentálně poněkud zahálí. Slušně se dokážeme chovat jedině z donucení. Potřebujeme řetěz na krku jak pitbulové. A ono to tak do jisté míry a jisté části české populace je.

Za vybíjenou na silnicích můžeme my, řidiči. Jezdíme často bezohledně. Předjet v koloně není ostuda, nýbrž důkaz zdravě vyvinutého ega (bezohlednosti). Prezident a politici se vozí „pod majáky“, mají přednost, pro ně pravidla neplatí. Policisté sami je zhusta nedodržují; také se cítí být víc. Když si někdo koupí silné auto, co se nese nad ostatními, dává tím obvykle zároveň najevo, že je něco více. A takové Něco nemůže dodržovat normy, to by se cítilo potupně. Mladí řidiči zase rádi závodí, hazardují, a neumějí to. Vraždí sebe i ty, které vezou nebo do nichž vrazí.

Platí také, že většina Čechů si neváží toho, kdo jede normálně; takový šofér je trochu trouba, hňup, vyšinutec, něco jako když někdo nepije alkohol. – V Německu to vnímají spíše naopak. Když tam v obytné zóně, kde je nařízena čtyřicítka, jedete šedesátkou, považují vás nikoli za machra, nýbrž za magora. Ale Němce my neradi, ti pro nás jsou vzorem leda v příjmech a spotřebním koši.

Najdeme více důvodů. Nepřijali jsme za svůj nový silniční zákon, protože jsou v něm nesmysly. (Ale nadávali bychom na něj i bez nich.) Čím dál víc se jezdí, než chodí. V týdnu s dvaatřiceti mrtvolami byla extrémní vedra a po nich přišly bouřky. To všecko sedí, ale na prvním místě přece zůstává jeden základní důvod: druhé nemáme „za přednější sebe“ ani za sobě rovné, ale za méně sebe. Na to, že nás nechytají policajti, se jen vymlouváme. Nikdo nás přece nenutí se vraždit. Což nemění nic na tom, že by dopraváci měli chytat řidiče-gaunery, řidiče-vrahy.