Martin Fendrych: Lesby chtějí děti
28.03.2008 12:00
Společnost se mění. Sněmovna projednává trestní kodex, který má užívání drog pro vlastní potřebu zbavit hrozby soudního stíhání. Za pár let už to nebude ani přestupek; omamné látky pro sebe bude mít člověk legálně. To se nemá týkat jen měkkých drog (marihuana, hašiš), ale i tvrdých (pervitin a kokain atd.)
Proč to najednou jde? Drogy se užívají masově, policie absolutně nestíhá jejich šíření a spotřebě bránit. Naštěstí, jinak by třetina studentů seděla v kriminále. Podobně před necelými dvěma lety zákonodárci přiznali, že homosexuální soužití u nás existuje, a zlegalizovali ho.
Návrhy Stehlíkové a Julínka jsou zásadní. Od července 2006 v Česku platí zákon o registrovaném partnerství. Jednopohlavnímu páru však neumožňuje legálně zplodit dítě. A osiřelému partnerovi pečovat o chlapečka či holčičku, jimž umřela máma nebo táta. Sirotkovi pak hrozí, že půjde do ústavu. Přitom by mu bylo lépe s družkou či druhem zemřelého rodiče, s nímž vyrůstalo, který o něho stojí a má ho rád.
Legalizace registrovaného partnerství byla „vykoupena“ tím, že nebude „ohrožena“ klasická rodina. Ta se smí ohrožovat pouze sama, o čemž vypovídají vysoká čísla rozvodů u nás i jinde. Ale umožnit homosexuálním párům také umělé plození dětí a povolit jim ze zákona vztah k potomkům podobný, jako mají heterosexuální páry (jeden zemře, druhý se automaticky o dceru či syna stará), tak daleko poslanci nešli. Stejně s adopcí. Tu si pro lesby a gaye zatím nedovolí navrhnout ani Džamila Stehlíková. Teď ještě ne. Za pět let, až si lidé na homosexuální páry zvyknou a až se klasická rodina rozklíží ještě víc, pak jo.
Od 1. 7. 2006 do 31. 12. 2007 podle Gay iniciativy vstoupilo do registrovaného partnerství 487 párů (353 mužských, 134 ženských). Málo. Ukazuje se, že toto soužití u nás, ačkoli je zákon povoluje, společnost ještě docela nepřijala (v Jihomoravském kraji jen deset párů). Přitom se zároveň odhaduje, že v homosexuálních rodinách (oficiálních i neoficiálních) u nás vyrůstají tisíce dětí. Podle Moniky S. Benešové (provozuje stránky lesba.cz) asi třetina spolu žijících lesbiček vychovává dítě.
Malér nastane, když jedna zemře nebo se ženy (muži) rozejdou. V prvním případě dítě „nikomu nepatří“, v druhém nemá expartner povinnost bývalému partnerovi dovolit styk s dítětem, ač s ním roky žilo. Což je legislativní nesmysl a měl by být odstraněn. Osvojení dítěte, které navrhuje Džamila Stehlíková, by jednu polovinu problému řešilo. Ministryně by měla vyřešit i druhou půlku.
Lesby touží po dítěti stejně jako nelesby. Dnes však stát nemohou žádat o umělé oplodnění, to smí jen „heterosexuální pár“, který ani nemusí být sezdaný. Lesby tedy mohou, musejí, podvádět – najít si „muže“ a vydávat ho za partnera. Pak snad otěhotní a porodí vytoužené dítě. Nebo se nechají oplodnit pánem, s nímž jinak nic nemají, jenže ten pak může vznést na dítě nárok, což, přirozeně, nechtějí. Taková tahanice by na syna či dceru neblaze dopadla.
Dodejme, že lesbickým či gay párům zákon nezakazuje, aby dítě měly a vychovávaly...
Takže Julínkův návrh, aby žena sama, nejen ta, která do dotazníku vyplní heterosexuální soužití, mohla jít do nemocnice a zkoušet se nechat uměle oplodnit, je posun. Potěší i singl ženy, jež touží po mateřství.
Námitka: hranice rodiny se rozšiřují. Stát začne sám podporovat vznik rodiny dvoučlenné (žena a dítě) i plození dětí v lesbických rodinách. To se mnoha křesťanům, lidovcům i dalším lidem bude zajídat, budou lkát nad koncem rodiny klasické. Té nikdo v rozmachu a plození dětí nebrání, ale nepomáhá to: dětí se rodí málo.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas by mohl Stehlíkové a Julínkovi tleskat. Pro něho by mělo být každé narozené dítě požehnáním. Jako klasický katolík však bude nejspíš proti.
Ilustrace: Martin Velíšek
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.