Češi (hlavně Češky) se začínají dožívat vysokého věku. Minulý týden oznámil Český statistický úřad, že průměrný věk se u nás během loňského roku pošoupl na 40,2 roku! Česká populace stárne.
Stárne celá Evropa. Například belgický průměrný věk činí 41,1 roku, německý 43 let. Amerika také nemládne – 36,6 léta. (Jinak je tomu v islámských zemích: Irák 20 let, Írán 25,8 roku.) Náš věkový průměr od roku 1990 „zestárl“ téměř o čtyři roky. Podle statistik tu žije okolo 240 tisíc žen a přes sto tisíc mužů nad osmdesát let... A rodí se málo dětí; společnost spotřeby nerada utrácí za houfy potomků. Stačí jeden, nanejvýš dva kousky.
Co to znamená pro tuzemský veřejný život? Žijeme zdravěji a umíráme později. Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví, si může lebedit. Dokonce ani na silnicích, ač se činíme ze všech sil, se nestačíme vybíjet. Stáváme se čím dál víc společností starých lidí, jakýmisi Staročechy a Staročeškami. A to se ještě politici pokoušejí zkracovat věk dětskosti. Dítě má být trestně odpovědné už od čtrnácti.
Pro politické strany je stárnutí české populace problém. Reformy čehokoli (nedej bůh důchodů) půjdou prosadit stále hůře. Čím je člověk starší, tím víc se brání změnám; odmítá je, děsí se jich. A devadesátiletý se o budoucnost zajímá o dost míň než čtyřicetiletý. Brzy vznikne nějaká silná důchodcovská strana.
Bude prosazovat lékaře a léky zadarmo, vysoké penze... Penzisté mohou časem, při nedostatku dětí, naprosto rozvrátit ekonomiku země.
Co dělat? Dát volební právo klukům a holkám od patnácti? Rakousko – žhavá novinka – umožnilo volit do parlamentu od šestnácti let! Ale tudy cesta nevede. Děti politika nezajímá, i když je prohlásíme za dospělé. A jsou snadno manipulovatelné. Tak omezit volební právo třeba tak, že od sedmdesáti nesmíte volit? Účinné, avšak v demokracii nepředstavitelné. Naopak, volba po internetu nebo po telefonu časem zapojí ještě více penzionovaných.
Smysl mají dvě cesty. Rodit více dětí (to snad přijde samo, nelze to zařídit shora) a posouvat věk, kdy lidé odcházejí do důchodu. Nebo staré měnit v moudré...
Autor: Martin Fendrych
