Sociální demokraté se již mezi sebou netitulují "milý příteli" či "milá přítelkyně", jak bývalo jejich zvykem, nyní používají pregnantnějších označení.
"Neumím si představit, že takový podrazák jako Jeroným Tejc by se měl ucházet o funkci předsedy našeho poslaneckého klubu," reagoval například stínový ministr spravedlnosti Jiří Dienstbier poté, co se provalila lánská schůzka. Vysvětlil, že je to však především dobrá zpráva pro celou sociální demokracii, její voliče, a nakonec i Českou republiku, že se věci dostávají do normálních kolejí: "To, že opět bude vyjednávat (o vládě) legitimní předseda a ne parta podrazáků."
Jak je evidentní, místo oslovení "příteli" či "přítelkyně" padají (a nejen z úst Dienstbiera) nově výrazy jako "podrazák" či "podrazáci". Těmi se stali Michal Hašek a spol.
V novodobé historii ČSSD je ale nejznámějším podrazem, respektive zradou vůle pětaosmdesáti straníků hlasujících v primárkách, ten, jehož se strana dopustila na Miloši Zemanovi při prezidentské volbě v roce 2003. ČSSD se sice (alespoň jako značka) vždy mohla těšit jisté Zemanově podpoře, nicméně je lidsky pochopitelné, že současné hlavě státu jedinci, kteří jí zlomili vaz, jako lídři nevyhovují. Do této skupiny patří kromě Bohuslava Sobotky i Lubomír Zaorálek či Vladimír Špidla, zatímco Hašek se snažil Zemanovi zavděčit, doufaje snad, že právě on bude premiérem.
Ano, mohl se jím stát, neboť plán byl dle všeho prostý: "zrádce" Sobotka nebude s to sestavit vládu, a proto Zeman pověří v dalším kole Haška. Jenže příliš agilní Hašek pokazil, co se dalo; nejenže byl označen za lháře, ale otevřel i dveře k tomu, aby jej dříve či později nahradil ve funkci statutárního místopředsedy právě Dienstbier.
I Dienstbier má přitom zkušenost s podrazy, kterých se na něm ČSSD dopustila. Vzpomeňme, jak ještě loni v prosinci, kdy byl jejím oficiálním kandidátem na prezidenta, padala v kampani ze strany vedení ČSSD (zvláště sobotkovského křídla) na adresu jeho konkurenta Zemana ostrá slova: "Zeman je přes Šloufa napojen na kmotra Hrdličku. Sociální demokracii poškodil, a to včetně pomoci se sestavením Topolánkovy vlády. Má militaristické názory v zahraniční politice. Není levicový."
Ale teď pozor. Pak zčistajasna předsednictvo ČSSD podpořilo, byť v druhém kole, ale navzdory shora uvedeným drsným prohlášením, na prezidentskou funkci Zemana. Slovy Bohuslava Sobotky jednomyslně. Samozřejmě kromě opařeného Dienstbiera.
Sociální demokraté v čele se Sobotkou (jakkoli se o podporu Zemana zasadil Hašek s hejtmany) tak podrazili Dienstbiera již podruhé. Nelze totiž zapomenout, jak brojili v roce 2010 v komunálních volbách proti podivným vazbám pražské ODS na takřečené kmotry, kdy se stal ikonou čistoty na billboardech Dienstbier, aby pak ale vznikla v hlavním městě velká modrooranžová koalice.
Proč tedy Dienstbier stojí za Sobotkou a sociální demokracií, když mu její vedení neustále podráželo nohy? Těžko říct. Hrdost už dnešním politikům asi nic neříká... Ovšem je určitě dobře, že se již mezi sebou členové ČSSD častují mnohem výstižnějším výrazivem než v minulosti. Škoda jen, že se tak neoslovovali již v předvolební kampani, že lhali o vzájemných vztazích a jednotě, čímž se dopustili ještě jednoho podrazu - tentokrát na voličích.
