Pátečník Jaromíra Slomka
Na pováženou
13.02.2015 06:00 Glosa
Pod přitažlivým názvem Periferie jazyka se skrývá, jak upřesňuje podtitul, Slovník monokolokabilních slov. Oč běží? O zvláštní příručku, jaká tady chyběla. Nebo nechyběla?
Univerzitní profesor František Čermák (75) už sepsal potřebnější práce, s kolektivem spolupracovníků například Slovník české frazeologie a idiomatiky (1. vydání 1983-1994, 2., rozšířené vydání 2009). Teď je podepsán pod dílem, o jehož užitečnosti asi teprve budeme muset být přesvědčeni (Nakladatelství Lidové noviny, 280 str.).
Slovo "monokolokabilní" v Novém akademickém slovníku cizích slov (2005) nenajdeme, je tam leda "kolokabilita", vyložená jako "umístění na urč. místě, v urč. prostoru". Autor v úvodu své práce slova "monokolokabilní" vysvětluje jako "jednospojitelná", tedy taková, jež "se svou existencí vážou pouze na jedno až několik málo jiných slov a jinak se používat nejen nedají, ale bez svých víceslovných lexémů, zvl. frazémů, vlastně ani o samotě neexistují". Jako příklady z hesláře (ten má dvě verze: frekvenční a abecední) uvádí "(dát/vyjít) najevo, (udělat/být na) úkor, (otevřít/nechat/okna aj.) dokořán, ale i (ani) nedutal, (nechat/zůstat aj.) holičkách [míněno jistě "nechat na / zůstat na", pozn. J. S.] aj.", dále "(dát někomu něco na) rozmyšlenou, (v) převážné (většině)" a konečně - to už nejsou frazémy, nýbrž termíny - "očitý (svědek), (sluníčko) sedmitečné, polehčující (okolnost) apod.", čímž výčet příkladů v "Praktickém úvodu pro uživatele Slovníku" končí. Sluníčkem se zajisté myslí slunéčko.
Zalistujme si v tom dvojslovníku, respektive trojslovníku. Na osmi stránkách totiž čteme ještě "Dodatky (celkem 285 nejběžnějších), na které korpus doklady nenabízel". Doklady na dodatky, hm. A korpus, ovšemže korpus, bez korpusu dnes lingvisté nedají ani ránu, proto i Periferie jazyka prezentuje nikoli jazyk, nýbrž korpus, tedy frekvenčním hlediskem zkreslený obraz jazyka, byť je to "stomilionový korpus češtiny (SYN2010)", viz http://www.korpus.cz. K tomu snad jen sebecharakteristiku oné podivuhodné lexikální senkrubny, v níž je zastoupena beletrie (40 %), odborná literatura (27 %) a publicistika (33 %): "Korpus SYN2010 je synchronní reprezentativní korpus současné psané češtiny obsahující 100 milionů textových slov (tokens). Navazuje tak na korpusy SYN2000 a SYN2005 a tvoří s nimi řadu synchronních reprezentativních korpusů pokrývajících tři po sobě jdoucí časová období. Základní charakteristiky korpusu SYN2010 jsou shodné s korpusem SYN2005, což se týká zejména stejného pojetí reprezentativnosti založeného na recepci psaného jazyka a z něho vyplývajícího složení korpusu. Veškeré publicistické texty v korpusu SYN2010 jsou z let 2005-2009, přičemž každý rok má - stejně jako v korpusu SYN2005 - v rámci publicistiky stejné zastoupení, i když se samozřejmě změnil podíl jednotlivých titulů. Nezměnilo se ale vymezení synchronie v beletrii a odborné literatuře, v korpusu SYN2010 tak najdeme pouze odbornou literaturu publikovanou po roce 1989. Beletrie sice může být i starší, přesto však pro odbornou literaturu i beletrii obecně platí, že největší podíl na korpusu mají novější texty, zatímco zastoupení starších textů klesá."
A teď ty hesláře. "Bartolomějská" je prý jen "noc". A co známá pražská policejní ulice? Zachycen je akuzativ "kudlu", dobrá, ale jen takto: "kudlu, do zad (15); vrazí (7), vrazil (5)". To je pěkné, a co takhle "pískat kudlu"? To by se prosím nemohlo? "Makačka": "To je (pěkná) makačka." Existuje také sousloví "makačka na bednu", v tomto slovníku však nikoli. Možná to ještě tu a tam někdo (pro zasmání?) řekne, ale to je právě to: co je v ústech lidu, korpusové lingvisty nezajímá. "Uherský" či "uherskej" je tady leda rok. Salám nikoli. Proč ne? "Zubní" je (či jsou) tu "kartáček (74); pasty (66); lékař (40); pohotovost (33)". Kdo hledá "zubní kámen", musí do vlastních úst. Je-li pochopitelné zařazení výrazu "čudu", není pochopitelná absence výrazu "šejdrem". Ach ano, co není v korpusu, neexistuje. Korpus je dobrý sluha, ale zlý pán. Jednou na to lingvisté přijdou.
P. S.
"Holičku" (ve veselé odbočce od frazému "nechat na holičkách") definuje autor v úvodu jako "dámskou kadeřnici". Není holička spíše žena, jež kvalifikovaně holí muže? Přesněji žena, jež zbavuje mužské tváře, brady a horní rty porostu?
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.