Ne na věčné časy

Domácí
7. 2. 2013 18:15
Bohuslav Sobotka přichází na setkání s nastupujícím prezidentem Milošem Zemanem.
Bohuslav Sobotka přichází na setkání s nastupujícím prezidentem Milošem Zemanem.

Pro politology a pozorovatele začínají hody zemanovské éry. Přímo jim lahodí zvažovat důsledky toho, v jakém pořadí přijal a jak dlouho hovořil Miloš Zeman s jistými zosobněnými protiklady uvnitř ČSSD, s místopředsedou Michalem Haškem a stranickým šéfem Bohuslavem Sobotkou. Co znamená, že druhého muže strany přijal jako prvního, ale s prvním politikem v partajní hierarchii mluvil zase déle, celé dvě a půl hodiny?

V ohnisku pozornosti samozřejmě je, jak "nadstranický" prezident Miloš Zeman (bohužel bývalý úspěšný lídr ČSSD, premiér její vlády, pak zakladatel a čestný předseda "šloufoSPOZu"), jakož i jeho věrná družina sociálních demokratů (Michal Hašek, Zdeněk Škromach, Marie Benešová) uspějí s nápadem na "sjednocování levice". A zda vůbec všichni takový nápad opravdu mají a myslí jej alespoň trochu vážně. Pravicoví komentátoři pro jistotu Sobotkovi radí, aby zůstal se Zemanem "na kordy". V tomto duchu také ve středu zpravodajové nadšeně hlásili, že Sobotka s tím sjednocováním levice - předvolební koalicí levostředových stran po vzoru Ficovy slovenské strany SMER - "dal Zemanovi košem".

Sláva, moderní levice tandemu Sobotka - Dienstbier je - možná prozatím - zachráněna! Paroubkův LEV 21 po ní nechňapne, Šlouf nerozšloufovatí, Hašek nezhejtmaní. A i ten Palas - aby vůbec něco v politice znamenal - bude se asi muset vydávat za bohyni Pallas Athénu. "Náš Bohouš" neuhne o píď a Jiří Dienstbier (800 tisíc hlasů) zůstane pilířem moderní levice.

Modernizace v obrazech

Ale vážně. Miloš Zeman chce prostě hodit na politický trh i takový nesmysl, jakým je SPOZ, dokud si díky němu stojí akcie tohoto subjektu vysoko. A odvděčit se tak za pomoc svým investorským štikám podstatně větším politickým rybníkem, rozsáhlejšími lovišti a tučnější stravou. Lví ztroskotanec Paroubek a celá ČSSD nechť tomu "sjednocování levice" dělají křoví. A nový pan prezident už tomu dodá svatozář kaskádou zničujících bonmotů, ba i navrhováním řízné legislativy, například o povinných majetkových přiznáních. O nic nejde; Miroslav Kalousek už časopisu TÝDEN vysvětlil, že reálně dohledat se dají zlodějny jen do roku 2002, kdy už měli naši kmotři dávno nakradeno. A Kalousek to přece musí vědět...

Tak dobrá, načerpejme trochu naděje jinde, u těch, kdož jsou odhodlaní, ba idealističtí. Co s tou moderní levicí, která - jak Bohuslav Sobotka ujistil - půjde do voleb samostatně a žádné předvolební koalice štrykovat - a neustále brát Šloufovy instruktážní telefony - nebude?

Potíž je v tom, že tady byl nějaký předchozí vývoj. A že lidé mají paměť, dokonce vizuální. Obraz první: Bohuslav Sobotka jako ministr financí v konfliktním, leč dělném tandemu s tehdejším předsedou rozpočtového výboru, nějakým Kalouskem od lidovců, pracují (2003-2004) na reformě veřejných financí, nazývané odboráři "deforma". A nad tím trůní Vladimír Špidla, nedávný volič Karla Schwarzenberga, v čele koaliční vlády s lidovci a unionisty. A všichni hovoří o "modernizaci sociálního státu". A všichni dobře vědí, co ten plk znamená.

Obraz druhý, z března 2005. Bohuslav Sobotka v tandemu se Stanislavem Grossem na brněnském sjezdu ČSSD tvoří modernizační blairistické duo. Třetí cesta, nový střed! Zdeněk Škromach, který se v té době vydával za levičáka, odchází poražen a takřka nabírá moldánky.

Obraz třetí, vlastně časové leporelo: Bohuslav Sobotka v tandemu s Jiřím Paroubkem, protože je to buldozer. Bohuslav Sobotka bok po boku s Jiřím Dienstbierem proti kmotrům, protože kmotři jsou fuj. Bohuslav Sobotka zásadově odmítající "sjednocenou levici" Miloše Zemana i holport s KSČM, vlastně vedle ČSSD s jedinou další - pouhým okem viditelnou - levicí.

Skoro nenávratně

Tohle je podstatné. Sobotka po setkání se Zemanem řekl: "Kdybychom chtěli sjednotit levici, tak by to znamenalo sloučit sociální demokracii a komunistickou stranu. To si myslím, že by rozhodně nebylo dobře. Především sociální demokracie tady má historickou zkušenost z roku 1948 a nemíníme ji opakovat." Neřekl tím náhodou, že levice si - z dobrých důvodů - ani neškrtne?

Tenkrát, před těmi 65 lety byla ovšem jiná situace. Nejenže si sovětské impérium hlava nehlava budovalo ve střední Evropě nárazníkové pásmo proti Západu. Tehdy byla hanba hlásit se k pravicové orientaci. Všude. Veřejnosti celého světa splývaly trhy i pravicovost - kréda liberálů i konzervativců - s vinou za krizi, fašimus a válku. Co vlastně "nemíníme opakovat" za dnešní krize, fašizujících webů a prognóz příštích válek na Středním východě? Jaké impérium se tlačí do srdce Evropy, kromě kobercových náletů propagandy, že Západ je zhýčkaný sociálním státem a měl by si vzít příklad z mravenčí píle a bídného žití Asijců?

Je to vlastně velice jednoduché: 2,7 milionu hlasů pro Miloše Zemana chtělo změnu. "Děkuji vám. Už nejste sami," poklonil se vítěz svým voličům na billboardech. Těm je srdečně jedno, kdo a co - jaké subjekty spojené nebo rozpojené - zařídí jakékoli, třeba i malé zlepšení, trochu víc důstojnosti, o chlup méně obav z budoucna. Bude-li zřejmé, že opět zůstali sami (jak vskrytu duše předpokládají, leč nechtějí si připustit), něco důležitého - elementární důvěra v řád demokratického bytí - tu nadlouho skončí, skoro nenávratně a nenapravitelně.

Skoro. Na věčné časy nikdy nikde nic nebylo, není a nebude.

Autor: Martin HekrdlaFoto: ČTK , Stanislav Zbyněk

Další čtení

Forman měl silný vliv na začátek mé kariéry, uvedl Douglas ve Varech

Domácí
5. 7. 2025

Výpadek proudu postihl milion odběrných míst, způsobil ho spadlý kabel

Domácí
4. 7. 2025
ilustrační foto

Analytici: Evropa potřebuje inteligentní sítě. Zvýší bezpečnost, sníží cenu

Domácí
4. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ