Očima Lukáše Beka
Nečas: Co se nestalo, ale je to skandální

Pondělní tisková konference premiéra Petra Nečase a odvolaného šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniela Hermana by měla vstoupit do učebnic jako ukázkový příklad krizové komunikace za pomoci virtuální reality.

Fakta jsou v poslední době mnohokrát opakována, přesto ještě jednou: Bývalá Topolánkova koaliční vláda vytvořila politický - politiky fakticky řízený - ústav, jehož cílem bylo obhájit černobílý výklad dějin zejména v období 1948-1989. Předpoklad, že Senát zůstane navždy pravicový, nevyšel a ODS se teď diví.

Proberme Nečasovy výroky z tiskovky tak, jak šly po sobě. Hermanovo odvolání označil za "dubnový puč" a "skandál". Slovem puč je obvykle míněn násilný převrat. Ředitel byl odvolán radou, která tuto pravomoc má ze zákona. Pokud Senát někdy ovládnou komunisté, navolí si podle toho radu a ta prosadí do čela ÚSTR obhájce toho nejhoršího stalinismu, bude to podle zákona. Zákona z dílny ODS.

Podle premiéra dále každý soudný člověk ví, že se ČSSD připravuje na budoucí spolupráci s komunisty. Nebude to prý přímá koalice, ale menšinová vláda, kdy KSČM dostane pro své střední kádry - bývalé pohraničníky, politruky a zuřivé marxisty - různé dozorčí rady, posty náměstků ministrů a šéfů ministerských odborů. Rozdělování trafik koaličním a jiným přátelům je zažitou praxí, většinou se tak děje za účelem kontroly finančních toků. Pokud premiér ví, že se takto skvělý kšeft mezi ČSSD a KSČM chystá, proč by měla sociální demokracie "obchodovat" ještě ekonomicky bezvýznamný ÚSTR?

Chybí jen Stalin

Předseda vlády se následně zmínil o "znásilnění vědy", ke kterému údajně teď v ústavu dochází. To jsme opět na začátku. Nečas bezděky přiznal, k čemu byla politicky řízená instituce kdysi zřízena.

Úsměvná byla následná Nečasova poznámka, že ČSSD na nedávném sjezdu nezrušila bohumínské usnesení zakazující spolupráci s KSČM. Hle, důkaz, že sociální demokraté chtějí zákaz obcházet nepřímou spoluprací, a proto dělají čistky v ÚSTR! Co by asi premiér říkal, kdyby ČSSD usnesení zrušila?

Pak přišlo obvyklé varování, že by ČSSD mohla skončit jako po únoru 1948 násilným sloučením s komunisty. Pokud srovnává dnešek s dobou, kdy Stalin ovládal půlku Evropy, svědčí to vskutku o znalosti historie.

Vrcholem pak bylo obvinění, že nový ÚSTR bude překrucovat dějiny druhého odboje. Jediným "důkazem" je odchod náměstka Eduarda Stehlíka. Přesto premiér ví, že se v ústavu chystá něco "neuvěřitelně skandálního".

Sociální demokraté v Senátu neudělali nic neobvyklého. Tak jako to odhlasuje vždy každá parlamentní většina při volbě jakýchkoli orgánů, dosadili do ÚSTR lidi sobě blízké. Úvaha, že by se na čistkách koordinovaných s KSČM podílela třeba bývalá disidentka Petruška Šustrová, je samozřejmě scestná. Těmi, koho nejvíc "baví" boj o ÚSTR, jsou občanští demokraté, jimž zbývá už pramálo témat k předvolební kampani.