Očima Martina Hekrdly
Nečas na Měsíci

Odposlechy, to není svět, ve kterém premiér umí žít - svěřil se sám Petr Nečas v posledním vydání časopisu TÝDEN. Den předtím se u stolu Václava Moravce v České televizi vyjádřil poetičtěji: "Nahrávání jednoho politika druhým, to je něco, co je pro mě jiná planeta, úplně jiný politický vesmír." Na jednoduchou námitku, že s tou jinou planetou - Věcmi veřejnými - vytvořil koalici, jejíž vládě předsedá, odpověděl, že v tom kabinetu se to "naštěstí neděje". A kdeže se to děje? "To se děje jenom na Měsíci", na planetě véčkařů, v ráji VeVerek. S tím nemá premiér co do činění.

Pojďme tedy na Zem. A tady asi vskutku nemají význam prostořeké plky nějaké slečny u kapučína a bláboly dalších klíčových celebrit vládní strany, které předtím vyprázdnily hromadu lahváčů značkového vína. A rozcházely se jako ředitelé zeměkoule. Pravda není ve víně. Pravda je v tom, že v "důležitých momentech koalice prokázala svoji soudržnost". Že v "rozhodujících momentech" dokáže nalézt konsensus a prosadit "pozitivní reformní změny ve prospěch této země" (Nečas).

Pozor! Slovo kmotři nemá premiér rád, "protože je to termín z kriminálního světa". Pohov! A já si myslel, že jsou to postavy z Karafiátových Broučků, kteří po každém dobrodružství spali a spali...

Dobrá, obraťme list k "pozitivním reformním změnám", když je to tak důležité, ba rozhodující. Premiér jejich základ nastínil v neděli velmi přehledně: Můžeme podporovat exporty, ale domácí ekonomiku postačí nedusit. Protože základ "prosperity a růstu bude vždycky v soukromém prostoru", pak "musíme uvolnit prostor soukromému sektoru..., uvolnit potenciál českých firem". A žádné zvyšování korporátních daní, žádné registrační pokladny, žádné - řekl bych - bolševismy.

Bože zástupů, už přes třicet let omílají totéž! Náměsíčně papouškují staré teze po ekonomických týmech Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana: Každé zvyšování daní a každá veřejná investice prý podlamují růst a vytlačují z ekonomiky soukromý kapitál, jediného tvůrce blahobytu společnosti. Stále malují na pivní tácky Lafferovu křivku, halekajíce nad ní: "Vysoké daně zabíjejí daně!" A daně jsou už třicet let všude čím dál nižší (či "optimalizované") a erár vybírá stále méně.

Petr Nečas řekl TÝDNU moudrost neprůstřelnou: "V politice je těžké odlišit, co je mýtus a co pravda." Ale v ekonomice - i v ekonomické teorii - už vešlo ve známost, že ta reaganovská "ekonomie strany nabídky" (čili nechat firmám volnost k rozpažení, ba ke vzletu) je mýtus, jenž vyústil v prázdno státních pokladen. Ve vítr v kapsách lidí čili nekoupěschopnou poptávku a ve "smrštění trhů" reálné ekonomiky. V zadlužení veřejné i soukromé. V úpornou snahu zajistit chybějící zdroje v burzovních "loteriích". A v naši nynější krizi, která už vstoupila do svého pátého kalendářního roku. Stále čelí problému "řešením", které stálo už na počátku - téhož problému!

Nepohne s nimi nic. Ani kontrola v Českých lesích, jejíž závěr v televizi - hned po premiérově odchodu - citoval viceprezident NKÚ Miloslav Kala: "Management se vlastně k tomu majetku choval, jako kdyby hospodařil s majetkem svým." Ještěže se Petr Nečas nevrátil a těm byrokratům nevytmavil, že zatlačování státu soukromými zájmy je filozofií jeho vlády, budoucností této země.

Pane premiére, vraťte se na Zem! Přistávací modul už někde - i na dluh se to vyplatí - splašíme.