Neela Winkelmann: Největší národní tunel všech dob

Magistrát primátora Pavla Béma se zapíše do historie aktem urbanistického barbarství. Firma Metrostav se v Praze pustila do stavebního veledíla socialistickýcht rozměrů. Na Letenské pláni, kterou nikdy nikoho nenapadlo zastavět, která po staletí byla svědkem slavných i pohnutých okamžiků, začali betonáři hloubit chřtán dálničního tunelu, jejž nazvali Blanka. Má to být největší národní tunel všech dob.

Tunel je součástí dopravního Městského okruhu, jehož smysl uniká. Blanka je lehce esovitě prohnutá a de facto propojí dálnice D5, D8 a D1 v trojské kotlině u Vltavy. Po okruhu ani stopy. Přímo v srdci metropole vznikne dálniční tunelový tah na cestě z Norimberka do Drážďan, transevropská dálnice. Doprava na povrchu však zůstane zachována. Blanka, doplněná obludnými mimoúrovňovými křižovatkami, navazuje na ústí Strahovského tunelu, táhne se na dohled od Chrámu svatého Víta ulicemi Prahy 6, které spadají do pražské památkové rezervace UNESCO, a pod historickou Královskou oborou v Praze 7. K vyústění Blanky chce magistrát přifařit ještě nový trojský most vedoucí odnikud nikam. Zatím. Leží totiž v přímém prodloužení brněnské magistrály...

Už v roce 2000 tvořily přes čtyřicet procent dopravy v Praze tranzity. Blanka (má být hotova v roce 2011) přivede do města statisíce tun dopravy denně navíc. Podle prognóz způsobí až zpětinásobení dnešního průjezdu aut. Přitom počet obyvatel Prahy klesá. Že si pražští radní, mezi nimi i zelený odborník na dopravu Petr Štěpánek, zvolili programové heslo „Praha – město pro
Podle Béma má Blanka stát 30 miliard korun. Kde na ni zadlužené město vezme, se neříká. Magistrát s ní ale spěchá. Stát naproti tomu na výstavbě Pražského okruhu – obchvatu, který má vést tranzitní dopravu mimo město – pracuje pomaleji. Dokončení se plánuje na rok 2014.

Žádná ze staveb komplexu Blanka nemá zpracovanou studii vlivu na životní prostředí. Přesto bylo uděleno první stavební povolení. Plán na tunel pod Stromovkou, který Metrostav hloubí, pochází z komunistické éry. Na konci 80. let se zde ochránci přírody a Pražané odvážně postavili režimu, aby bránili park před tunelem. Byli biti, zatýkáni, ale Stromovku jako zázrakem ochránili. O dvacet let později magistrátu vše prochází hladce.

Kdo bude z největšího dálničního tunelu v České republice těžit? Pražané jistě ne, nikdo se jich neptal. Betonáři. Magistrát kvůli nim vzal národu Letenskou pláň, a nazdar.

Autor: Neela Winkelmann–Heyrovská, ekoložka