Poslanci rozhodují, zda u nás vznikne Ústav paměti národa (ÚPN). Podle senátního návrhu zákona by měl uspořádat archivní dokumenty bývalého komunistického bezpečnostního aparátu, sjednotit podmínky pro jejich zpřístupňování a usnadnit jejich využívání zejména k vzdělávací činnosti. Na tom by měl spolupracovat s existujícími domácími institucemi a s obdobně koncipovanými ústavy v okolních zemích, které u nás nemají odpovídajícího partnera.
O vzniku ÚPN se živě diskutuje. Bohužel je debata málo věcná a někdy zavádějící.
Nekorektním přístupem je poznamenán článek historika Víta Smetany, otištěný nedávno v TÝDNU (Paměť národa jako paměť StB, č. 45/06). Kolega Smetana straší čtenáře nepravdivými informacemi o polském Ústavu národní paměti (Instytut Pamiaci Narodowej - IPN). Píše o něm jako o „megaloústavu“, který zaměstnává „zhruba šest tisíc zaměstnanců“. Český ÚPN by podle jeho propočtů měl mít asi čtvrtinu, okolo 1500 zaměstnanců. Jenomže na internetových stránkách IPN se dočtete, že na konci roku 2005 tato instituce zaměstnávala okolo 1400 lidí. Mezi nimi několik desítek prokurátorů, kteří vyšetřují zločiny nacistického a komunistického režimu. Český ústav, který se policejnímu vyšetřování nemá věnovat (to má zůstat pod Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu), by měl podle předkladatelů zákona (místopředseda Senátu Jiří Liška) zaměstnávat okolo 250 osob. V současnosti se úkolům, které má ÚPN vykonávat, věnuje v několika institucích přibližně okolo 280 osob. Vznik ÚPN by měl ostatně zracionalizovat finanční náklady státu na zmíněné činnosti. Kolega Smetana zpochybňuje i výsledky IPN.
Jaké byly? Poláci takřka dokončili uspořádání 82 kilometrů archivních dokumentů a pracují na digitálních pomůckách pro badatele. Jen v roce 2005 připravili 23 výstav (dalších 35 z minulého období pokračovalo) a zorganizovali s dalšími institucemi několik desítek konferencí. Za několik let historici IPN publikovali stovky monografií a sborníků. Ústav vydává tři časopisy včetně populárního měsíčníku pro širokou veřejnost, který se prodává v novinových stáncích. O tom, že se pohled polských historiků z IPN na nedávné polské dějiny samozřejmě neredukuje na dějiny tajných služeb, se může každý přesvědčit sám. Řada publikací, které polský ústav vydal, je také dostupná v knihovně Ústavu pro soudobé dějiny, kde Vít Smetana pracuje. Polský IPN je mimochodem českým historikům věnoval zdarma...
Autor: Petr Blažek
