Hledání identity
Němci se ptají, kdo je to vlastně Němec
06.09.2016 20:00 Glosa
Německo zůstane Německem se vším, co milujeme a je nám tak drahé. Těmito slovy uklidňovala nedávno německé kancléřka Angela Merkelová Němce, kteří se bojí zničení své tradiční kultury rostoucím množstvím uprchlíků z jiných zemí. Mnozí Němci se ale sami začínají sedmdesát let po konci druhé světové války ptát, co je to vlastně německá národní identita a co by tedy měli vlastně měli politici bránit..
Důkazem je řada komentářů, které se po vyjádření Merkelové v Německu objevily. S tou tradiční, národní identitou, po jejíž obraně vzhledem k uprchlické krizi volá nacionalistická strana AfD, je to totiž ošidné. Kdo je to vlastně Němec? Když se naposledy německý "vůdce" Adolf Hitler pokusil definovat německý národ jako společenství příslušníků "čisté germánské rasy", dopadlo to špatně. I pro Němce. Navíc i kdyby někdo našel odvahu znovu zabrousit na tenký led nacistické ideologie s miliony obětí, těžko by "rasový" základ národa obhájil.
Půlku německé fotbalové reprezentace tvoří hráči, původem z Turecka, Ghany, Polska, Mesut Özil, jedna z hlavních hvězd týmu, nedávno vykonal jako pravověrný muslim pouť do Mekky. To mu ale pochopitelně nijak nebrání v tom, aby střílel góly za německou reprezentaci a po každém vítězném zápase zpíval společně s nadšenými fanoušky "Deutschland, Deutschland über alles...". Je Özil Němec? Nepochybně. A pouť do Mekky na tom nic nemění.
Podobně v Německu žijí a pracují miliony dalších Němců, které by za Hitlera jako "neárijce" čekala buď převýchova, nucené práce nebo rovnou koncentrační tábor. Vůbec to přitom nesouvisí se současnou uprchlickou krizí. Turci kvůli poválečné obnově země přicházeli do Německa už po válce a příliv cizinců pokračuje. Východoevropští, afričtí a asijští lékaři zahraňují německé zdravotnictví, cizinci pracují na stavbách a v dalších oborech, v kterých Němci prostě pracovat nechtějí. A pokud získají německé občanství, navzdory všem Hitlerovým představám, se z nich stanou Němci.
Zatím se přitom nedá mluvit o tom, že by tahle "multikulturalita" nějak poškozovalo tradiční pověst Německa. Německo je i s miliony Turků, Východoevropanů, Afričanů a vyznavačů různých náboženství motorem evropské ekonomiky a pilířem demokracie a politické kultury, bez kterého si fungování Evropské unie nikdo nedovede představit. Najednou ale přichází milion dalších uprchlíků zejména z muslimských zemí a nacionalisté jako AfD začínají hlasitě mluvit o tom, že tohle už prostě země nezvládne, že hrozí zničení "německé identity". Místo bavorské klobásy bude nejoblíbenějším jídlem kebab, místo kostelů vyrostou mešity a ženy budou za nevěru kamenovány. A Němci vzhledem k úspěchu AfD v nedávných zemských volbách podobným varování zřejmě naslouchají stále více.
Jenže co to je vlastně ta německá národní identita, kterou chtějí nacionalisté bránit? Kancléřku Merkelovou až volební úspěch AfD donutil k tomu, aby se pokusila sedmdesát let po konci války definovat, kdo je to vlastně Němec, jaké hodnoty by měl příslušník německého národa ctít a co by měl tedy stát "zuby nehty" bránit před cizím nebezpečím. A to bez ohledu na to, zda je muslim, křesťan nebo bezvěrec. Podle kancléřky zůstane Německo Německem, "se vším, co na něm milujeme", když bude trvat na několika základních hodnotách. "Ty se odrážejí v naší liberálnosti, naší demokracii, našem právním státu a našem naprosté závazku k sociálně tržnímu hospodářství, které díky své ekonomické síle dokáže pomoci i těm nejslabším," uvedla Angela Merkelová v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.
Jenže někteří komentátoři takové vyjádření považují jen za útěk od tématu a za obecnou frázi. Tohle mají být principy národní identity Němců, které máme bránit před muslimským nebezpečím? Vždyť naopak nahrávají tomu, aby muslimové naši kulturu zničili. V liberálním státě, který nade vše hájí "demokratickou" svobodu jednotlivce, je základním lidským právem i svoboda vyznání. Když se Němec (s nadsázkou řečeno) rozhodne, že bude věřit v převtělení Boha do kozích bobků, stát mu to, pokud nikomu neubližuje, povolí založení sekty i výstavbu modlitebny. Je každého věc, jako vyznává víru a nikdo mu v tom nemůže bránit. Svoboda jednotlivce zůstává nedotknutelnou hodnotou. Proč by pak němečtí muslimové neměli mít své mešity a právo dodržovat své rituály? Pokud by jim to někdo chtěl zakázat, zřejmě by stejně narazil u soudu.
Samozřejmě se nabízí vysvětlení národní identity jako souboru nepřekročitelných křesťanských hodnot, z kterých naše civilizace vychází. Jenže nahlas prezentovat Německo či Česko jako křesťanské země, v nichž se prostě ostatní náboženství a kulturní tradice musejí "upozadit" a sklonit před křesťanskou tradicí, opět není politicky košer. Co kdybychom tím ublížili nejen muslimům, budhistům či Židům, ale také ateistům, kteří se křesťany necítí? Bylo to porušení demokracie, svobody vyznání, napadl by to ústavní soud.
Společnost, založená na absolutním hájení práva jednotlivce, se dnes bojí vyznavačů agresivního, podle některých názorů i zastaralého a násilnického náboženství, která má ovšem poměrně jasná pravidla, spojená s civilním životem. Uprchlíci se dnes ocitají v zemích, které sice verbálně hovoří o rodině jako základní článku společnosti, ve skutečnosti ale děti žijí kvůli vysoké rozvodovosti a rozpadu rodiny v jakýchsi tlupách. Populace stárne a vymírá. Stát hradí umělé oplodnění čtyřicetiletým ženám, která před tím děti mít nechtěly. Je to jejich právo, jejich svoboda, naše demokracie. A taky alespoň částečná obrana proti tomu, že přistěhovalci s dětmi dlouho nečekají. Nejen němečtí komentátoři se dnes ptají: to je ta národní identita, kterou chceme hájit proti údajné muslimské expanzi?
V Německu se najednou o národní identitě začíná mluvit mnohem hlasitěji než před takzvanou uprchlickou krizí. "My Němci už vlastně nevíme, kdo jsme a kdo chceme být. Co z nás vlastně dělá Němce," prohlásil bez obalu pro časopis Stern německý ministr vnitra Thomas de Maiziere.
Pozitivní však je už jen samotný fakt, že se Němci začali opravdu poctivě tématem své národní identity jako obrany proti cizím vlivům zabývat. Tato debata totiž může vzít vítr z plachet extremistům, kteří, jak se ukazuje, dnes tolik používanému pojmu nedokáží dát vlastně žádný obsah. V Česku na rozdíl od Německa podobná diskuse ještě ani nezačala, i když se různí politici ohánějí obranou českých a evropských hodnot či české národní identity ještě v mnohem větší míře než ti němečtí. Obrana evropských a národních hodnot, zachování kulturní identity. Co to vlastně je? Co z nás Čechů dělá Čechy?
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.