Zvykli jsme si na to, že předražení našich veřejných zakázek, třeba výstavby pražského tunelu Blanka, je veřejně (a zřídkakdy neprávem) kritizováno.
Odsuzováno je ve sdělovacích prostředcích, v peticích, formou vznášených podezření z korupce či trestních stíhání, byť s vyhlídkami na jejich soudní ukončení bohužel v nedohlednu. Za humny českého rybníka, která si tak často a tak rádi bereme za příklad, je tomu však opravdu a překvapivě jinak.
Zkusme se podívat třeba do Bruselu, přesněji na tamní předměstí Evere, kde osmadvacítka členských států NATO, tedy včetně České republiky, financuje stavbu nového sídla Severoatlantického paktu.
Tento palác, jenž pojme čtyři tisíce zaměstnanců a diplomatů a který na dlouhá léta (všechno jednou spadne) zůstane pýchou belgického hlavního města, má být oproti původnímu rozpočtu (celkem se cena sídla už blíží k miliardě eur) podstatně dražší. A nikomu z členských států to, zdá se, nevadí. Ani nám. A to přesto, že se stanovený český příspěvek 379 milionů korun na výstavbu zvýší; zatím o milionů osmdesát.
Podle zprávy ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka určené pro naši vládu je vlastně vše s bruselským bumbrlíčkem v pořádku. Důvodem podražení, jak citoval zkraje března ze Zaorálkovy zprávy deník Právo, jsou totiž "pohledávky hlavního dodavatele BAM alliance, požadavky na bezpečnost stavby, vícepráce dodavatele a subdodavatelů". A světe div se - i "zhoršené meteorologické podmínky v zimě 2012/2013". Takže i za počasí si připlatíme. A nejen to. Dokončení stavby, jejíž vstupní hala má být vysoká 32 metrů, se prodlouží o neznámý počet měsíců.
Jistě si každý dokáže představit, co by se dnes rozpoutalo, kdyby k výše uvedeným událostem došlo u nás. Leckterý z politiků ve snaze získat u voličů cenné body (třeba zrovna ten Zaorálek) by křičel jak pavián (a opět oprávněně). Stačí ostatně připomenout donekonečna se vlekoucí kauzu miliardové stavby justičního areálu v Brně. Jenže jde o Brusel, o NATO. Takže vše je v naprostém pořádku.
Asi bychom se měli z bruselské výstavby poučit. Být pěkně zticha a nezavdávat příčinu orgánům Evropské unie k blokování finančních kvót pro rozvoj našich regionů, budování čističek odpadních vod a tak dále, i kdyby byly předražené stonásobně. Co je doma (pardon ve vilách, pozemcích či automobilech), to se počítá, pánové, a to tím spíše, že v současné době je pro EU velmi potřebná Ukrajina. A unie na její dostatečné financování nemá k dispozici potřebné finance.
Nebo bychom se snad měli proti nenasytnému bumbrlíčkovi v Evere ozvat? To asi ne. Pro naše politiky je, zdá se, prvořadé být disciplinovaným členem NATO. Tedy držet hubu, systém a krok a občas dát občanům naději, že jednou tu západní Evropu přeci jen doženeme.
