Všechno souvisí se vším. Plastiková palba, vedená rukou "komunistického sympatizanta" v maskáčích, zasáhla Václava Klause na novém mostě v Chrastavě jen dva dny poté, co poskytl úžasné interview americkým novinám The Washington Times. Na otázku editora listu Bretta M. Deckera, zda je "ideologie klimatické změny" opravdu tak nebezpečná, Klaus bryskně odpověděl: "Správně říkáte ideologie, protože globální oteplování je alarmismus a žádná věda. Je to kolektivistická ideologie s velmi konkrétním politickým programem, který omezuje naši svobodu a prosperitu." I zelený meloun je přece uvnitř rudý. Jako ty maskáče.
Všechno dobře dopadlo. Agentury si všimly. A starý dobrý Klaus i nový chrastavský most prolétli všemi světovými jazyky. Sur le pont d'Avignon hadr.
Svět neřeší naše obvyklé spiklenecké teorie. Například tu, že celou scénu sám prezident inscenoval, aby vypadal hrdinsky při odchodu z Hradčan do ostřejšího kalu peprnější politiky. Byli jsme prý svědky jakési ohlášky, že na Klausově ochranářsko-taťkovském boji proti "paternalistické" Evropě - navrch modré, uvnitř rudé - jenom přitvrdí. A že tu naši svobodu proti cizákům uchovati ráčí.
Nikoho venku ani nenapadlo, co některé tuzemské koumáky, že prý pravice incidentem sleduje záměr oslabit před volbami rostoucí podporu komunistů. Nikdo venku neřešil údajnou nahrávku vnitřní komunikace paralyzovaných bodyguardů. Nikoho tam netrklo, že snad národního kmotra Klause chtěla varovat konkurenční mafie. Airsoftová střelná hračička místo zlomené tužky. Pistole pro zasmání místo nábojů v obálkách, které byly při poslední prezidentské volbě adresovány některým poslancům...
Ne, nikdo ze zahraničních bezpečnostních expertů se nezabýval ani "zvláštním" selháním naší prezidentské ochranky. Tento nezájem je klíčový. A pochopitelný. Frankofonní média zdůraznila, že Klaus po "atentátu" prohodil k bodyguardům: "Jste nuly!" Což objasňuje skoro všechno. Když se totiž zosobněný substrát globální arogance obklopí ochrankou, které jistě již předtím nejednou vyspílal do nul, a vydá se mezi řadové občany, jež - jak lze často vyčíst z jeho tváře a gest - za nuly nepochybně považuje, potom se stane, co je nabíledni.
Zaslepený politik, demotivovaná ochranka a motivovaný maník z lidu není složitá rovnice. To je pak jako v té klasické tragédii - nebo spíš ve frašce - s puškou visící na stěně už od prvního jednání. V posledním aktu se z ní musí vystřelit. Jinak se divákům vrací vstupné. Ano! Chceme své peníze!
Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zákonitosti této hry dobře zná a několikrát se svými provokacemi testoval, zda pravidla posledního aktu fungují. Opakovaně proto vkročil do rozhořčeného srocení pracujících, jimž ruce zrovna nebezpečně zahálely. Adrenalinový sport. Politický bungee jumping. Pan prezident se mu věnuje bezděčně, neuvědoměle. Stejně jako ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, resortní top pohroma v dějinách západní civilizace.
Dobro došli, dobro pošli
Nedávno Drábka vytahal za uši ombudsman Jiří Varvařovský za to, že "změny v dávkách na bydlení mohou dostat tisíce seniorů a rodin s malými dětmi pod hranici existenčního minima". Kdyby jenom to. Všem, kdož tomu trochu rozumějí, je jasné, že tato Drábkova normotvorba - přilepovaná k nesouvisejícím návrhům zákonů, a tedy řádně neprojednaná a neprošlá jakoukoli oponenturou - je s to tisíce lidí zbavit přístřeší a vrhnout doslova pod most. Kdo si myslí, že tohle je výňatek z komunistické agitky ve stylu 30. let, ten nezná Drábka.
V pondělí se Drábek odkryl skvěle. Když protikorupční policie obvinila z uplácení jeho náměstka - a dlouholetého spolupracovníka - Vladimíra Šišku i šéfa ředitele ministerského odboru informatiky Milana Hojera, ministr reagoval takto: "Deset dní před volbami je takový postup policie skandální." Pouhých 9 slov ministra TOP 09, jehož politická kariéra měla by jimi být navždy vynulována.
Zkusme si představit, že by se po květnovém zatčení středočeského hejtmana Davida Ratha takto oficiálně vyjádřili - s poukazem na urny volebního roku v dohledu - sociální demokraté. Jejich strana by možná už dneska vůbec neexistovala, jsouc zaházena kamennou mohylou celonárodního rozhořčení. Drábek nechť vyčkává, vymlouvá se a třeba i drží resortního futra. Ale jak to, že ještě existuje - tedy nevládne už jen v demisi - celý Nečasův kabinet? Vždyť jeho nejvyšší bossové dštili na policii horší síru. A smetli i zdegradovali - a zatím běží i "odstíhání" - policejního exprezidenta.
Možná je při pohledu na Klausovu účast v plastikové válce poprvé napadlo, co vlastně doopravdy jsou a co jim hrozí. A co vše nakonec může znamenat dosud nevinné rčení, že nula od nuly pošla.
