Od Peroutky po Pecháčka

Domácí
17. 7. 2015 06:01
Bývalý ředitel Svobodné Evropy Pavel Pecháček.
Bývalý ředitel Svobodné Evropy Pavel Pecháček.

Pojem Svobodná Evropa tu znal v letech komunistické diktatury snad každý - i ten, kdo vysílání tohoto zdroje necenzurovaných informací nikdy ani nezaslechl. Takových lidí samozřejmě přibývá, RFE se propadá do minulosti, až z ní bude jen kapitola v dějepise bez pamětníků. Monografie Prokopa Tomka vyšla právě včas.

Spis Československá redakce Radio Free Europe (Historie a vliv na československé dějiny) vydalo Nakladatelství Academia v těchto dnech. Vše, co autor potřeboval říci, se mu nakonec vešlo na 422 stran a 32 stran černobílé obrazové přílohy. A sděluje toho dost. "Tématem knihy je vývoj a význam československého oddělení Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe - RFE) v letech 1950-1994. Vysílání mělo v dobách, kdy byl občanům svobodný přístup k informacím znemožněn, zela mimořádný a po odborné stránce dosud jen málo prozkoumaný význam," shrnuje obsah své práce v jejím závěru pan Tomek, o němž se nikoli v této knížce, nýbrž jinde dočítáme, že se narodil roku 1965, historii na FF UK absolvoval až jako čtyřicetiletý a nyní pracuje v pražském Vojenském historickém ústavu.

Po kapitolce Rozbor literatury a pramenů (slovo rozbor je zde nadnesené, rozbor je analýza, zatímco zde jde spíše o připomenutí) následuje hlavní část, a to Vývoj RFE. Ve čtrnácti kapitolách autor rekapituluje historii od konce čtyřicátých let dvacátého století, kdy začaly přípravy ("Svobodná Evropa se tedy v éteru poprvé ozvala s anoncí budoucího vysílání 4. července 1950, ale zkušební vysílání s krátkým programem bylo zahájeno až o deset dní později, 14. července 1950"), až do roku 2002, kdy české vysílání RFE umlklo (slovenské o rok později). "Z nové budovy na pražském Hagiboru, otevřené roku 2009, (...) dnes vysílá celkem devatenáct redakcí RFE/RL ve 28 jazycích." Čeština už mezi nimi není, být nemusí.

Někdejší ředitel Svobodné Evropy Ferdinand Peroutka.Pan Tomek prošel archivy, mluvil s dostupnými pamětníky, četl vzpomínkové knihy i bilanční články a z toho všeho poskládal plastický obraz jak pro pamětníky, tak pro ty čtenáře, kteří s RFE neměli tu čest a při čtení jmen si nevybaví hlasy jejich nositelů. Druhá část (Reakce v Československu) přináší řadu pozoruhodných údajů, mezi nimi například tento: v roce "1970 činil předběžný odhad na rekonstrukci zastarávajících a dobudování nových rušicích středisek 110 300 000 Kč", cenná je i příloha na str. 367-390 nazvaná Seznam českých a slovenských zaměstnanců RFE. Ten je "pouze orientační" a "nemusí být vyčerpávající", ale to už je asi věc dalších historiků, aby se ho pokusili zkompletovat a jeho hesla zpřesnit nad dejme tomu "Dubec Jan (1926). V padesátých letech zaměstnán v RFE."

A k čemu pan Tomek dospěl? "RFE se jako ze své podstaty jedinečná (?! - J. S.) instituce svého druhu stala pojmem, symbolem a mýtem. A proto je také zapotřebí nevytvářet jednostranné legendy, ale pokusit se podat nezkreslený obraz zcela lidského exilového společenství nacházejícího se v ojedinělé situaci. Ani v nejmenším to význam RFE nesníží, naopak. Smyslem dějin RFE byl na počátku jasný záměr přispět k přímému odstranění totalitní vlády. V průběhu doby došlo vlivem měnících se podmínek k přeměně programu v realističtější podobu, totiž v napomáhání pozvolné změně, a to prostředky rozhlasové komunikace."

Rozumí se samo sebou, že rukopis tak rozsáhlý, plný jmen a dat, se sotva mohl obejít bez chyb. Dva recenzenti se čtyřmi akademickými tituly na ně jistě upozornili, avšak ani v jejich silách nebylo všechny pochytat. A tak se tu například dočítáme, že knižní vzpomínky Slávky Peroutkové se jmenují Třiatřicet let s Ferdinandem Peroutkou (ano, ale to je podtitul, název zní Třetí ženou svého muže), že "pražský kardinál Miloslav Vlk" sloužil mši "v květnu 1991 v kostele Sv. (sic!) Štěpána v Mnichově" (Vlk v té době kardinálem nebyl, na jmenování musel ještě tři roky počkat) nebo že knižní rozhovor s Pavlem Tigridem Mně se nestýskalo vedl Pavel Kotyk (ve skutečnosti Petr Kotyk). Takové drobnosti výklad zajisté nemrzačí, avšak přece jen ho maličko znevěrohodňují - co když v textu zůstaly ještě další omyly, které na rozdíl od uvedených na první pohled do očí neuhodí?

Druhé, doplněné a rozšířené vydání by jistě už bylo bezchybné, jenže k němu s velkou pravděpodobností nikdy nedojde. Co tedy? Nezbývá než číst s tužkou v ruce.

Autor: Jaromír SlomekFoto: ČTK , archiv

Další čtení

Asociace: Počet asistenčních zásahů kvůli hnízdům hmyzu se loni zdvojnásobil

Domácí
12. 7. 2025
ilustrační foto

Novináři se zastali Rychlíkové. Čelí nenávisti za odhalení Turka jako násilníka

Domácí
11. 7. 2025
ilustrační foto

S montéry se zlomilo rameno plošiny. Jeden zemřel, druhý je těžce zraněný

Domácí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ