<span>Ondřej Štindl:</span> Honza a Pepa

Domácí
11. 8. 2007 10:12
Pan poslanec a někdejší bachař ve věznici v Minkovicích Josef Vondruška (KSČM) umí podstatu věci vystihnout lépe, než by třeba i sám čekal. V situaci, kdy mu hrozí stíhání kvůli týraní politických vězňů, které měl v 80. letech „na starosti“, přišel s jedinečnou analogií. Je majorem Zemanem současnosti! Mladé frontě se svěřil: „Jak přišla dcera majora Zemana ze školy s tím, že je vystavena ústrkům kvůli nějakému vyšetřování svého otce... tak je teď mně, taky mám rodinu.“

Přesné, inspirativní a překvapující – dosavadní veřejná vystoupení Josefa Vondrušky přitom nepůsobila dojmem, že pan poslanec patří, jak by řekl Angličan, k těm nejostřejším tužkám v penále. Kromě známé pravdy, že děti by neměly být ostrakizovány kvůli prohřeškům rodičů, totiž jeho slova vyjevují i méně samozřejmé věci. Jednak si díky nim člověk může uvědomit, že existuje vrstva lidí, pro něž seriál o majoru Zemanovi nepředstavuje ukázku propagandy nebo zábavu (ať už v prvním plánu jako hodně špatná detektivka, nebo v druhém – jako bezděčně legrační pitomost), ale výpověď o historii, referenční rámec vlastního života.

Jakási skutečná podobnost existuje i mezi situacemi fiktivního hrdiny a reálného zákonodárce. Honza Zeman byl popotahován kvůli kauzám z 50. let. Najednou mu veřejnost vyčítala perzekuci lidí, o nichž hrdinný major sice věděl, že to byli prachsprostí diverzanti, média z nich ale najednou dělala mučedníky. Na Josefa Vondrušku zase má kdekdo tu drzost vytahovat „výchovná opatření“ vůči rozvracečům státu. Přitom mu je jasné, že v každé normální zemi by lidé zabývající se tak společensky nebezpečnými aktivitami, jako je třeba rozmnožování literatury, skončili v díře. A najednou takový nevděk...

Asi nejdůležitější ale je podobnost těch dvou figur – majora Zemana, jak ho známe ze seriálu, a Josefa Vondrušky, jak ho ukazují média. Oba mohou působit legračně, směšnost má přitom člověk tendenci považovat za příznak neškodnosti, absenci čehokoli skutečně zlého. Příběhy majora Zemana v sobě mají jakési kouzlo – všechno to toporné herectví, drhnoucí dialogy, vyprávění za hranicí sebeparodie. Stejně tak pan poslanec může působit jako obhrouble žoviální strýc, který se teď legračně a nešikovně plácá v tom, co si před lety navařil. Jenomže ta směšnost nebyla majoru Zemanovi ani poslanci Vondruškovi vrozená. Nabalila se k nim až později, když přišli o moc, byli – jejich terminologií řečeno – odkázáni na „smetiště dějin“ nebo to tak alespoň po určitou dobu vypadalo. Je to jenom špatně držící a pozdní nátěr na hrozivém originále.

Další čtení

ilustrační obrázek

Jihočeští chovatelé kvůli suchu redukují stáda. Návrat k původním stavům může trvat roky

Domácí
22. 9. 2026
ilustrační obrázek

Čtvrtina studentů spí jen pět až šest hodin. Více než polovina nemá čas odpočívat

Domácí
22. 9. 2026
ilustrační obrázek

Toxické látky na Šumavě: kontaminaci vody průzkumy nepotvrdily, jistotu přinese až sanace

Domácí
22. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ