Úterník Lukáše Beka
Pasti na Bohuslava Sobotku

Všechny volby, evropské nevyjímaje, nejen v Česku rozhodují hlavně domácí témata a na centrální politiku pak také mají zpětný dopad. Ani za necelé dva týdny tomu nebude jinak. V hlavní roli je premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, jenž bude čelit sérii dalších ataků, které ho mohou politicky odrovnat. I když je v tom vlastně nevinně.

Šance sociální demokracie na paroubkovské "zářivé" vítězství v europarlamentním klání jsou malé a netřeba připomínat výsledky aktuálních průzkumů, v nichž vede Babišovo ANO. Skalní voliči ČSSD v podstatě neexistují a ti ostatní dávající hlas menšímu zlu mají problém se zmobilizovat v každých volbách a v evropských zvláště. Pro připomenutí, v prvním hlasování o Evropském parlamentu v roce 2004 získala tehdy vládnoucí sociální demokracie jen ostudných 8,8 procenta a žádná sláva to nebyla ani o pět let později s 22 procenty, kdy si sama vzala vynikající terč svržením Topolánkovy vlády.

Očekávané klausovské "nevítězství" největší koaliční strany by se samo o sobě ještě dalo odbýt banálním odkazem na ústavu, podle níž o vládě rozhoduje dolní parlamentní komora. Jenže Andrej Babiš ve víceméně zřejmé koordinaci s Pražským hradem má už připravené další kroky.  Bohuslav Sobotka nebude mít dostatek munice, až bude ministr financí argumentovat, že ANO coby volební vítěz má právo vybrat našeho zástupce v Evropské komisi, tedy svého lídra, lobbistu Pavla Teličku. Ne že by Čechy a Moravany mělo zas tak trápit, kdo za nás bude sedět v obří budově na bruselském Schumannově náměstí (kolik lidí se zaujetím sleduje práci současného eurokomisaře za Česko Štefana Füleho?), jenže jde o důležitý symbol. Symbol toho, kdo ve vládě hraje první housle.

Zopakuje se ostuda s eurokomisařem?

Kdyby byl Sobotka  protřelý v politických obchodech, vyjednal by už předem post pro svého kandidáta, exministra financí Pavla Mertlíka výměnou za jiný ústupek Babišovi, anebo by si uvědomil pozici své strany a domluvil se s vicepremiérem na kompromisním odborníkovi, který nikomu nevadí. Jenže, jak se zdá, premiér tyhle výměny s Babišem dělat neumí nebo to prostě nejde. Ocitne se tak před dvěma špatnými volbami. Ustoupí-li svému rivalovi, poskytne důkaz o vlastní slabosti. Bude-li Sobotka trvat na svém, hrozí opakování ostudy, že se Česko nebude schopno dohodnout (jako v roce 2004, kdy se stal na pár měsíců eurokomisařem právě Telička, aby ho pak nahradil Vladimír Špidla). Pak by průšvih opět padal na Sobotkovu hlavu - je přeci předsedou vlády, která má relevantního eurokomisaře navrhnout.

Eurovolby i obsazení místa v komisi jsou ovšem slabým odvarem domácích bitevních polí. Nejen sociálnědemokratické voliče nejspíš nijak moc nevzrušuje, zda například někdy v budoucnu přijmeme euro, jako zodpovězení otázky, zda ČSSD splní aspoň něco ze svých předvolebních slibů. Všechny dosavadní opoziční a nové strany - každá po svém - loni v říjnu vybudovaly svůj úspěch na oprávněném pocitu voličstva, že v Česku jaksi nevládne spravedlnost. ČSSD sbírala body - kromě již nesplněného (nesplnitelného) slibu osekat církevní restituce - na tvrdém boji s šedou ekonomikou. Hlavním nástrojem měl být nekompromisní zákon o majetkových přiznáních, což si dobře uvědomují oba hlavní Sobotkovi soupeři - Andrej Babiš i Miloš Zeman.

Sobotka si ještě loni v listopadu v rozhovoru pro TÝDEN věřil: "My nevysvětlíme voličům - a nejenom sociální demokracie, ale všem ostatním občanům -, že nová vláda, která chce omezit rozkrádání státu z veřejných zdrojů, odmítne tak evidentní nástroj proti legalizaci výnosů z daňových úniků a trestné činnosti, jako jsou majetková přiznání. Pro nás jsou majetková přiznání klíčový zákon, který musí vláda prosadit, pokud ji mají občané brát vážně." Sobotka také jednoznačně odmítl, že by se přiznání měla týkat například jen politiků.

Uběhlo téměř půl roku a s Babišem nepohnul ani o milimetr. "V koaliční smlouvě nemáme majetková přiznání pro občany. Tam jsou majetková přiznání pro politiky," trvá na svém ministr financí. A Zeman? Jako kolovrátek opakuje, že je naopak pro co nejtvrdší variantu zákona. "Podporuje princip retroaktivity, což znamená, že by se zákon vztahoval i na majetek pořízený před přijetím zákona," tlumočil prezidentovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček naposledy toto pondělí. Až se nabízí podezření, zda nejsou ministr financí s hlavou státu na téhle hře domluveni.

Pokud to bude takhle pokračovat dál, může se Bohuslav Sobotka těšit na další ránu s podzimními komunálními a senátními volbami, pokud tedy jeho přátelé z ČSSD nevymyslí jinou, "optimálnější" variantu obsazení funkce premiéra.