Pavel Kovář: Změna klimatu – zpětná vazba

První dva letošní kongresy Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) v Paříži a v Bruselu se zabývaly fyzikální podstatou klimatických změn, jejich dopady, zranitelností planety a její schopností se přizpůsobit. Po měsíci přichází další část zprávy IPCC. Byla zveřejněna v Bangkoku 4. května: Zmírnění klimatické změny.

Nejde už jen o základní souvislosti a prokazatelné dopady, o reakce států na změny a hodnocení křehkosti životodárných systémů planety. Vědci nyní diskutují o tom, jak zastavit proces vedoucí na zeměkouli ke stále se častěji vyskytujícím extrémním podmínkám. Dlouhodobější změně zabráníme stěží, ale možná ji dokážeme zpomalit, pokud se naučíme myslet jinak a využijeme nové technologie.

Z poznatků o antropogenně podmíněných trendech z Bruselu vyplývá, že GHC (globální úroveň skleníkových plynů jako CO2, CH4, N2O, HFCs, PFCs a SF6) vzrostla o 70 procent. Mezi lety 1990 a 2004 o 24 procent, tedy z 28,7 na 49 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největším zdrojem je od roku 1970 energetický sektor s pekelným nárůstem o 145 procent. U odkazu na pozitivní vývoj v ozonové ochraně Země padne laikovi do oka zkratka ODS (ozone depleting substance, nikoli Občanská demokratická strana); pokud by čeští politici, třeba náš pan prezident, někdy dokument četli, zajisté by si zásluhu o významný pokles substancí destruujících ozon od roku 1990 šikovně přisvojili.

Text se zabývá jak krátkodobými (do roku 2030), tak dlouhodobými možnostmi, jak zmírnit klimatické změny. Hodně místa autoři věnují oblasti trhu a ekonomie. Podrobné tabulky a grafy se zabývají „portfoliem pro zmírnění“ nebo „modely makroekonomických nákladů“. Sledují jednotlivé oblasti lidské činnosti a posuzují, nakolik by mohly omezit nežádoucí změny – jaké mají rezervy. Dělí se na sektory, kde jsou klíčovým nástrojem technologie, a na sektory s mimotechnologickými mechanismy: styl života, způsoby chování, typy managementu. V prvně jmenované sféře zpráva spočítala největší rezervy v organizaci zásobování a distribuci energií, dál v modifikaci systémů dopravy, konstrukci budov, logistice průmyslu, charakteru zemědělství, managementu lesnictví a v nakládání s odpady.

Změnit se dá i způsob života společnosti. Velmi záleží na vzdělání; tam se tvoří naše vnímání hodnot a souvislostí, vztahů mezi návyky v jakékoli práci a zpětnými vlivy, prevence zaslepenosti a zásoba nových myšlenek.

Autor: Pavel Kovář, autor přednáší geobotaniku a ekologii krajiny, je děkanem PřF UK v Praze