Pavel Mandys: Miliardy
22.06.2007 14:57
Těžko říct, jak je to možné, ale přes všechna předvolební i povolební prohlášení o tom, jak je pro český stát důležitá věda, vzdělání a kultura, to z návrhu rozpočtu zdaleka tak dobře nevypadá. A jak to tak bývá, nejhůře je na tom ministerstvo kultury.
Zajisté proto, že slovy marxistické ideologie, kterou vtloukali na školách do všech, kterým je letos přes třicet (tedy i všem ministrům), spravuje pouhou „nadstavbu“, která ke spokojenému životu nutná není. Přesněji: zatímco ministerstva obrany, spravedlnosti, financí (!) a vnitra dostávají oproti loňskému roku ze státního rozpočtu více (vnitro dokonce o 1,3 miliardy korun), ministerstvo kultury má o 1,2 miliardy méně (celkem 6,7 miliardy). Hůře je na tom jen ministerstvo pro místní rozvoj (-1,5 miliardy, celkem 4,4 miliardy), ale to se dalo čekat, když je jeho šéf úředně podezřelý z braní úplatků. Sny o tom, že na kulturu bude ono pověstné jedno procento z rozpočtu (dělalo by to deset miliard), se rozplývají.
Pomalu už ani nemá smysl psát o tom, proč a v čem je česká kultura a její podpora důležitá, protože za poslední roky se toho napsalo dost a stejně – jak se nyní ukazuje – bez efektu. Smutné je, že ani ministru kultury Jehličkovi to zřejmě nijak zvlášť nevadí: rozhořčení z krácení rozpočtu na kulturu projevili jen někteří poslanci, Jehlička se k tomu dosud nijak nevyjádřil. Ale třeba o to usilovněji pracuje na tom, aby si před vládou obhájil, proč by měl dostat více. Měl by se snažit ve vlastním zájmu, protože jinak se o jeho práci moc neví. Měl připravit médii pozorně sledovaný a očekávaný zákon o digitalizaci, ale raději jej minulý týden stáhl. Novela zákona o podpoře české kinematografie se sice připravuje, zatím však bez zjevného výsledku.
Ministr hojně cestuje po českém a moravském venkově (zvláště doma na Vysočině se vyskytuje často), jednou málem nasadil vlastní tělo, aby ochránil jeden hezký dům, který měl být zbořen; marně. Zajímá ho – jak ostatně prohlásil už při svém nástupu do funkce – hlavně osud českých památek. To je samozřejmě hezké, ale existuje také mnoho živých lidí všech věkových kategorií, kteří se rozhodují, zda psát román nebo tiskovou zprávu, hrát v divadle či moderovat sraz bankéřů, skládat hudbu anebo znělku reklamy. Za to první od žádné firmy peníze nedostanou. Od publika snad, ale trvá to dlouho. Od toho je stát, aby alespoň těch několik málo talentovaných finančně povzbudil. S navrženým rozpočtem a současnou formou ministra Jehličky to půjde dost těžko.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.