Evropská unie se brání olomouckým tvarůžkům. „Příšerně smrděj,“ nechal se slyšet eurokomisař, který nechce být jmenován. „Pokud ten puch odstraníte, pokud Olmützer Quargel přestanou smrdět, pak bychom snad jejich výrobu povolili. Odmítáme zamořování Evropy.“Evropská komise (EK) má výhrady i k výrobě tvarůžků firmou A.W. v Lošticích. Vadí jí, že si zaměstnanci údajně nesmějí mýt ruce a nohy, že si dokonce nesmějí mýt vůbec nic, díky čemuž prý vzniká onen nezaměnitelný odér. Marně přísahá český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL), který za olomoucké tvarůžky nejvíc kope, že to je naopak: Lidé v A.W. se myjí, ale pach nelze odstranit.
Při zasedání europarlamentu si k Březinovi nikdo nechce sednout, kol něj rozprostírá se široký kruh volných míst. Ani předseda EK José Manuel Barroso není tvarůžkům nakloněn. Jednou si omylem kousl Březinovy svačiny a na místě omdlel. Od té doby ochranka EU zakazuje tvarůžky nosit na zasedání, byť schůze velice urychlovaly.
Existuje řešení? Barroso navrhuje, aby každý občan ČR, který tvarůžky požívá, musel tak činiti v neprodyšném igelitovém stanu, v němž musí být zajištěno vysoce výkonné odsávání. Pak by – snad – Quargel povolil.
Pravý důvod nenávisti EU k tvarůžkům tkví ovšem jinde. V říjnu 2004 Václav Klaus ve fabrice A.W. v Lošticích prohlásil: „Tato firma dávno předběhla Evropskou unii, byla tady před Evropskou unií a věřím, že tady bude i po Evropské unii.“ Zjevně tedy jde o marnou snahu zachránit EU před zánikem. A o pomstu prezidentu Tvarůžkovi.
Ilustrace: Danglár
