U příležitosti výročí 17. listopadu se nikdy ani u nás nepěstovala jen pieta; vždycky nějaký - jak se na Den boje za svobodu a demokracii sluší - protiproudný názor nahlas vytrčel a tu a tam vznikly strkanice. Letos však byla nesporným těžištěm tohoto svátku velká demonstrace odborářů, alternativců a nespokojených občanů na Václavském náměstí v Praze. Dav pak navíc mašíroval Národní třídou, historickou via sacra, svatou cestou sametové revoluce. Po 23 letech se do jádra dění posunul masový protest - seriozní odhady se pohybují kolem 20 tisíc lidí - proti vládě a panujícím poměrům.
Politická a veškerá elita - měřeno jejími zdroji, mocí a vlivem - viditelně znervózněla. Začala si totiž mezitím myslet, nalhala si do vlastní kapsy a snad už tomu i věří, že tu poslední, ale opravdu poslední revoluci vlastní (což si ovšem mocenské elity namlouvají vždy). A tak tito zloději a reprezentanti zlodějů - a nemusí jít vždycky jen o metaforu - spustili kaskádu výčitek a urážek proti lidovému srocení. Proti lidu, bez nějž žádná revoluce nemá šanci zvítězit.
Kandidát ODS na prezidenta a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka usoudil, že demonstranti 17. listopad "zneužili". Šéf modrého senátorského klubu Jaroslav Kubera sice pravil, že tento slavný den jenom "využili". Ale ekonomka Ilona Švihlíková, autorka knihy Globalizace a krize, vyvolala v senátorově mysli vzpomínku "na dokumentární filmy z nástupu Adolfa Hitlera k moci" a na "fanatické ženy v Německu, které křičely: Heil Hitler!"
S totalitarismem na věčné časy?
Také nemalá inteligence "podvelitele" TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska se v tom šoku potácela na samé hranici pomatenosti. Nad heslem protestu "Demokracie vypadá jinak!", střihl si ve formě řečnické otázky lež, že kdokoli takto chce "zpátky demokracii", odmítá nynější "standardní demokracii" a jeho cílem je patrně "komunistický demokratický centralismus". Na repliku Václava Moravce, zda je standardní zrovna klientelismus a vysoká míra korupce, Kalousek odvětil: "Pojmenováváte obrovské problémy, nedostatky, které se musí v rámci systému řešit, ale nemohou být důvodem ke změně systému." Volat po změně systému právě 17. listopadu "po všech zkušenostech s totalitními režimy" je navíc podle Kalouska "nestoudnost". Jen si to představme: 20 tisíc lidí mělo by se kolektivně stydět!
Po všech zkušenostech s totalitními režimy hlavně víme, že jen ony pokládaly podstatu věci - dříve mocenský teror, dnes mafianský kapitalismus a politický pluralismus dirigovaný kmotry - za "problémy a nedostatky", které je nutné řešit jen v "rámci systému". Jakýkoli - třeba jen dílčí - pohled za systém, za hranice toho kterého "ismu", byl a zůstává v očích totalitářů vždy jen pokusem o restauraci "ismu" minulého. Na tomto manichejském myšlení se v této zemi od 25. února 1948 nepohnul chlup. Také proto věčná totalitní odrhovačka "kdo nejde s námi, jde proti nám" fakticky zazněla z Kalouskových úst nedávno, když takzvané církevní restituce označil za symbol svobody, antikomunismu a ekonomické nezávislosti. "To je ten důvod, proč se můžou všichni bolševici napříč politickým spektrem vzteknout," řekl Kalousek.
Hrozba posledního zvonění
Bolševici napříč politickým spektrem! Bolševici na každém rohu, v každé straně, rodině, v každém spolku a na každé demonstraci! Čert nikdy nespí a každé prázdné místo na nástěnce zneužívá třídní nepřítel! Takto se shora vyhlašuje - zcela nestoudně - studená občanská válka. A protivníky jsou vlastně všichni, kdož namítnou půl slova proti návratu kapitalismu z dob Charlese Dickense a Emila Zoly. Všichni, kdož se ohradí proti obnově pobělohorského pojetí katolicismu. Všichni, kdož protestují proti vymítaní odkazu TGM, který konfrontoval Vatikán své doby s ideou husitského Tábora. A který již v roce 1919 napsal: "Nynější kapitalistický společenský řád je jednostranný a každá jednostrannost musí dříve či později skončit."
Tím, že odbory, alternativci a jednotliví nespokojení občané zvolili za den svého protestu právě 17. listopad a zase si zazvonili - občas možná i stejnými - klíči, ještě jednou se tím fakticky přihlásili do rámce systému. K jakés takés kontinuitě vývoje od zakladatelské události. Ještě jednou se přihlásili k širokému spektru nadějí, které listopadový společenský přelom vypustil z klece. Soudě podle reakcí shora, reakcí od zaslepených aspirantů na nové kůly v plotě, byli letos Čechové takto státotvorně vstřícní možná už naposledy
