Očima Davida Jareše
Praha: Strany mají smysl

Komunální volby byly ve znamení nástupu agresivního hnutí ANO, které ústy svého předsedy Andreje Babiše vyhlásilo válku politickým stranám. Poslední klání prý ukázalo, že partaje končí, občané se probudili a rozhodli se pro různá hnutí. Důkazem je prý i Praha.

Pokud by někdo Babiše poslouchal a neznal čísla, měl by pocit, že v Praze se strany propadly kamsi do partajního podsvětí a magistrát a radnice městských částí ovládá hnutí ANO a občanské iniciativy, které ANO tak nějak musí automaticky respektovat, protože to tak lidé prostě chtějí.

Čísla však hovoří poněkud jinak. V zastupitelstvu hlavního města skutečně vytvoří babišovci nejpočetnější klub (pokud nebo dokud se nerozpadnou). Jenže jen o jednoho zastupitele méně bude mít TOP 09, etablovaná politická strana a jeden z nejoblíbenějších Babišových terčů. Zbytek zastupitelstva už také obsadí straníci. ODS je politická strana, ČSSD, KDU-ČSL i KSČM jsou partaje se stoletou tradicí, dokonce i zelení a Piráti se označují za strany a stranami skutečně jsou. Snad jen STAN jsou na hranici, ale jsou stále víc politická strana než ANO. Čísla z městských částí hovoří naopak o celkovém neúspěchu ANO, nejpočetnější jsou sice nezávislí zastupitelé, ale jsou často z malých městských částí, kde partaje většinou nekandidují. Úspěchem se pyšnící ANO skončilo v počtu křesel zastupitelů až za ODS a TOP 09.

Debakl ODS nebo rozpačitý výkon TOP 09 není důkaz Babišovy geniality, ale jednoduše výsledek toho, že strany svou funkci neplnily úplně skvěle. Že uplynulé volební období nebylo žádná sláva, je jasné, ani jedna ze tří koalic nezazářila. Především předváděly neschopnost řešit maléry napáchané svými předchůdci, což neopomněli primátoři Bohuslav Svoboda nebo Tomáš Hudeček zdůrazňovat všude, kde je byl někdo ochotný poslouchat. Voliči to zhodnotili tak, že šanci dali někomu jinému, nic víc, nic míň.

Stačí se podívat po výsledcích na městských částech, že se velká antistranická revoluce nekoná. Přes negativní obraz své strany dokázali občanští demokraté zabodovat například v Praze 2, v Praze 9 nebo v Praze 13 (autor uznává, že úspěšný lídr David Vodrážka není bída ODS, jak psal nedávno). TOP 09 vyhrála v Praze 1 a na mnoha místech zabodovala na druhém místě, ODS, TOP 09 a ČSSD jsou dál součástí zastupitelstev a musí se s nimi do budoucna počítat.

ČSSD se v tradičně pravicové metropoli volby dramaticky nedotkly, voliči účtovali spíš s topkou a občanskými demokraty. Trest, zejména pro ODS, byl v městských částech, kde byl v minulých letech problém. Propad v tradiční baště v Praze 10, kde nechala na špičce kandidátky Milana Richtera, radního z Bémovy éry. Oslnivé výsledky však nejsou ani tam, kde ODS kvůli výskytu, korektně řečeno, "osob se špatnou pověstí" přistoupila k rušení celých stranických poboček a shora nadiktovala očištěné vedení. I přesto v Praze 12 nebo Praze 4 propadla.

ANO navíc ani na rozdíl od těch mrtvých stran nebylo schopné kandidovat všude, což samozřejmě třeba ODS v Praze 9 mohlo pomoci. Přesto tam, kde tradiční strany fungují, nijak fenomenálně neuspělo, například v Praze 2. Mnoho hnutí, která Babiš označuje jako příkladné vzepětí občanské nespokojenosti, byla tradičně pouze místního charakteru, ta s širším záběrem v Praze až na ANO propadla. Projekt exprimátora Jana Kasla nebo Pro Prahu Zbyňka Passera, které také nabízely odbornost proti politice, nezabraly ani přes především v druhém případě masivní kampaň. O propadu Okamurova Úsvitu netřeba ani ztrácet slov.

Jaký je zásadní rozdíl mezi ANO, tím údajně novým politickým stylem, a opovrhovanými stranami? Především ve stylu práce a politiky, poměřovat a vytahovat se může Andrej Babiš až za pár let, až bude mít politické výsledky a jeho hnutí otestují další volby. Nyní je zatím jeho politická firma, pardon, hnutí, závislá na jeho charismatu, penězích a zcela podřízená jeho řízení. Tím se liší od tradičních partají, kde si politik musí kariéru prošlapat z místní úrovně, naučit se dělat kompromisy a v případě, že se mu podaří vyšplhat na vrchol, respektovat názory a přání z nižších úrovní (alespoň občas).

Volby jsou test, zda strana vybrala správné lidi, identifikovala problémy voličů a má důvěru, že je dovede řešit. Teprve se ukáže, jestli se opravdu vyplatí vybírat kandidáty zvenku bez zkušenosti z politiky, jak se stalo Adrianě Krnáčové. Bude umět komunikovat s dalšími stranami, se svými spolustraníky, nebude jen převodovou pákou Andreje Babiše? A bude tento styl řízení dlouhodobě bavit členy ANO? Případ TOP 09 v Praze, kde se lidé do té doby mimo strany najednou ocitli v největším pekle české politiky, ukázal, že určitá průprava je více než nutná. I určitá naivita a silové řešení problémů v topce vedlo k jejímu nemastnému výsledku. A TOP 09 je proti ANO slabý odvar.

Hnutí jako ANO zatím není nic víc než projekt bohatého muže, který místo golfu chodí na ministerstvo a pořídil si jako hračku politické hnutí, které, když se to vezme dobře do ruky, může prospět i původnímu podnikání. Aby skutečně mohl politicky reprezentovat zájmy občanů, musí se jeho hnutí změnit ve stranu, která zájmy voličů zprostředkuje. Nebude dlouhodobě stačit, co si myslí Babiš.

Voliči dali zprávu, že nebyli spokojeni s výkonem pražských politiků, ne stran. Za pár let tak oznámkují i Babiše, to už jím asi nebudou oslněni. Možná si budou chtít vyzkoušet jiného charismatika. Snad jim to ANO dovolí a prostě nezakáže, aby mělo klid na práci. Anebo třeba vůbec žádné ANO nebude.