Zakázky à la rekonstrukce zámku Buštěhrad se nedotýkají jen Davida Ratha. Ani pouze členů ČSSD. Připomíná to nejnovější vydání časopisu TÝDEN s tím, že již začíná být nervózní politická konkurence - zvlášť v řadách středočeských občanských demokratů. Více než buštěhradský tendr vzbuzují totiž pozornost nákupy a stavby v krajských nemocnicích.
V kontextu tohoto zjištění, že podezřelé zakázky ve středních Čechách sahají až k ODS, se nyní premiér a šéf občanských demokratů Petr Nečas při představování lídrů kandidátek do krajských voleb opět opřel do ČSSD - prý papalášské partaje. V souvislosti s Rathovou aférou kritizoval i spolupráci soc. dem. s komunisty. Občanští a v návaznosti sociální demokraté se nato zařekli, že spolu už napříště koalice uzavírat v žádném případě nebudou. Už nikdy víc!
Ale jde tu jenom o prázdnou předvolební rétoriku - jak ze strany ODS, tak z druhého tábora. Za prvé připomeňme, že ODS v žádném z krajů poslední volby v roce 2008 nevyhrála, přesto je v koalicích se sociální demokracií ve čtyřech případech. Navzdory silným prohlášením z té doby totiž v regionech - stejně jako na vládní úrovni - kraluje v první řadě byznys, jenž sliby i ideje tehdy, kdy už nejsou hlasy voličů potřeba, vytlačí vždy na samotný okraj zájmu.
Za druhé stačí upozornit na volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu ČR v roce 2010, které jsou leckdy nazývány soubojem druhého řádu. Fakticky se hrálo o složení "miniparlamentů" 6250 obcí a obsazení 27 z 81 křesel v horní parlamentní komoře. Mezi řadovými občanskými demokraty, jejichž síla tkvěla už od dob Klausovy "zlaté" první poloviny 90. let právě v komunální politice, se tehdy začala projevovat značná nervozita po totální prohře v krajích. Ač viník byl jasný - tehdejší předseda strany a vlády Mirek Topolánek, jenž na regiony prý kašlal -, i přesto ODS stejně jako ČSSD vsadily na stejnou předvolební strategii jako předtím. Tvrdě se vůči sobě vyhranily, zvlášť v hlavním městě - vzpomeňme jen na to šílené množství billboardů (!) -, aby se pak vzápětí na pražské vinohradské gynekologii upekla modrooranžová koalice. Propojení moci a byznysu ve velkých městech opět není třeba připomínat.
Vlna rozhořčení Pražanů se po oznámení koalice začala podobat akci Děkujeme, odejděte!, jež před 12 lety zaplnila Václavské náměstí na protest proti opoziční smlouvě Miloše Zemana a Václava Klause. Nicméně pak se v Praze strany znesvářily. Koalice padla. Výsledkem je, že Bohuslav Svoboda zůstal primátorem. V očích veřejnosti čistějším představitelem ODS, než jakým je pan Čistý Nečas, i když je otázkou, zdali i on pouze nevyměnil kmotry; stejně jako Nečas (například dosazením ministra Kuby).
Jenže ne v každém městě či kraji mají Svobodu. Třeba v Brně koalice ODS a ČSSD funguje dosud. Slova Nečase a Sobotky tak směřují k jedinému. V kampaních budou města opět zaplavena agresivními billboardy. Strany na sebe budou štěkat jako psi nakažení vzteklinou, aby poté následovaly znovu a zas námluvy - jeden z trvalých důsledků opoziční smlouvy a třetí důvod, proč slova Nečase a Sobotky nelze brát nikterak vážně. Vždyť "byznys" je dlouhodobě rozjetý, jak ostatně dokládá i středočeský případ, kde mohlo jít klidně o peníze na kampaň.
Smutné na tom všem je, že kromě vzájemné a účelově hrané nenávisti a následným zásnubám, za nimiž je vždy cítit pachuť kšeftu, nic jiného ODS a ČSSD předvést neumějí a nenabídnou ani letos. Ty strany jsou totálně vyprázdněné a vyprahlé: modří ptáci jsou bez křídel a oranžové růže bez květů. Opadaly.
