Skok do vypuštěného bazénu

Domácí
5. 2. 2014 18:00
Andrej Babiš.
Andrej Babiš.

Vláda Bohuslava Sobotky se nerozpadne kvůli návrhu KSČM na zrušení lustračního zákona (i když část ČSSD bude možná hlasovat s komunisty a šéfovi lidovců Bělobrádkovi to způsobí ujímání). Andrej Babiš si pohlídá, aby se nad "rekonstrukcí státu" nezavřela voda kvůli takové prkotině. Kabinet se stane nahým v trní až tehdy, nedostaví-li se na podzim ohlašované oživení ekonomiky a nesníží-li se příští rok nezaměstnanost.

Konjunktuře sice může vláda házet klacky pod nohy (což ovšem nemá v úmyslu coby spolek z principu "antinečasovský"), ale nemůže sama zařídit zásadní (opakuji: zásadní) vzestup HDP, příjmové a výdajové stránky rozpočtu, a tím i razantnější obsluhu společenských priorit. Vláda sama nezařídí výrazný odliv - řekl by Václav Havel - "blbé nálady" obyvatelstva, i kdyby slavnostně prohlásila, že k 1. červenci z úsporných a etických důvodů ruší všechny církve a náboženské společnosti.

Je jasné, že vývoj ekonomiky v Evropě, Americe i ve světě bude mít určující vliv na to, jestli si dáme - aspoň většina z nás - úlevnou lázeň, nebo si - skoro všichni - střihneme plavný skok do vypuštěného bazénu. Globální vývoj především určí, jestli si tři vládní strany budou vespolek gratulovat, nebo se každá z nich poohlédne po nějaké lepší politické budoucnosti.

Co se vůbec děje? Důležité jsou USA, tam to všechno začalo a mělo by i skončit. A vůbec: dolar jako globální měna je přece unikátní terno. V pátek 31. ledna vysázel deník E15 titulek: "Růst ekonomiky Spojených států zpomalil" (za loňský rok o jedno procento). "Amerika je zpět!" (v růstu HDP) zářil naopak na první straně titulek listu Le Monde jen o den později nad týmiž statistickými čísly (s důrazem na "prudké zrychlení" v posledních dvou čtvrtletích). Konec dobrý, všechno dobré?

Smrt vše srovná

Ne, nemá to - řekli by bratři Slováci - "konca kraja". Tento týden už ekonomické mediální kanály píší o "smrtícím koktejlu" tří - úhrnem zničujících - ingrediencí: Za prvé, "tiskárny na dolary" americké centrální banky zvolňují chod, čili utahují měnovou politiku vzhledem k oživení ekonomiky.

Z toho - druhá složka třaskaviny - plyne napětí na rozvojových trzích, vyvolaných úprkem kapitálu z rozkolísané periferie zpět do metropole. To kvůli oživení na vyspělém severu i kvůli předpokládanému zvýšení tamních úrokových sazeb z dosavadní "protikrizové" nuly.

A konečně za třetí: americká ekonomika možná ani neoživuje. Poslední čísla - za leden 2014 - ukazují nejrychlejší propad průmyslových objednávek od roku 1980. Dynamiku tohoto propadu sleduje index VIX, což je uznávaná - nejde o legraci - "míra strachu investorů". Analytici si hodili korunou a odhadují brzký propad akciových trhů až o 10 či 15 procent. Recese prý z toho ale další nebude, jak obvykle bývá. Nebo také možná přece jen bude. Protože do Číny nikdo pořádně nevidí. Stejně jako do hlavy Angely Merkelové; Německo nejnověji odmítlo další snížení řeckého dluhu, i když nemůže být nikdy splacen...

Andrej Babiš měl v neděli pravdu, když reagoval na Václava Moravce, marně z něj dolujícího "střednědobý záměr" ministerstva financí v obsluze státního dluhu: "My to nevíme. My nevíme, jak se budou vyvíjet finanční trhy." Lze vůbec hovořit nad takovou ekonomikou o elementárně funkčním - nebo dokonce nejlepším možném - systému? Babiš také řekl: "Víte, nejlepším analyzátorem anebo předpovídatelem je smrt."

Proč tedy vlastně - třeba i se zavázanými očima - neskočit?

Autor: Martin HekrdlaFoto: archiv

Další čtení

Jan Lipavský vede českou diplomacii od prosince 2021

Domácí
2. 7. 2025

Zlínský kraj zajistí posílení dopravy na Dny lidí dobré vůle ve Velehradě

Domácí
2. 7. 2025

Nymburskou nemocnici ochromil kyberútok, funguje v nouzovém režimu

Domácí
1. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ